Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Koňácká legenda aneb Poloprezident III.

14. 02. 2013 15:30:45
Pan Hasenkopf z prezidentské kanceláře se - ačkoli o ně žádal - víceméně nijak nevypořádal s mými argumenty na téma: zda má prezident pravomoc jen na své uvážení kdykoli odvolat premiéra - a namísto toho veřejně dokonce pokračuje ve svých tvrzeních, jakobych jemu a svůj minulý článek ani nenapsal.
Legenda o koňoviLegenda o koňovi

I poté, co jsem hradu napsal emailem své protiargumenty a co jsem zde na blogu publikoval svůj poslední článek, začal svůj další text právník prezidentské kanceláře pan Hasenkopf dokonce již tvrzením, že prý - cituji:

"Odvolání premiéra nemusí znamenat pád vlády."

Co více, pan Hasenkopf nyní ve svém novém článku napadá své vlastní dřívější (správné) tvrzení z jednoho ze svých předchozích článků, cituji:

"...naše vláda stojí a padá s premiérem, ministři jsou v ní jen do počtu."

Toto jeho dřívější tvrzení je ale víceméně do posledního slova pravdivé, protože vláda je čl. 67 odst. 2 Ústavy definována: "Vláda se skládá z předsedy vlády, místopředsedů vlády a ministrů." - což nejen znamená, že "vláda" bez premiéra není de-jure vládou podle Ústavy, ale rovněž, protože je v případě místopředsedů a ministrů v tomto článku Ústavy použit plurál, je vláda de-jure vládou jen v případě, kdy jsou řádně ve funkci nejméně dva její místopředsedové a nejméně dva ministři.

Nyní však nám pan Hasenkopf najednou zcela opačně tvrdí, podle svých vlastních slov přiveden prý na tuto doslova ústavně-převratnou myšlenku svým kamarádem-majitelem jezdecké stáje - kterého to prý "praštilo do očí okamžitě" (a panu Hasenkopfovi z toho naopak viditelně dvě klapky na oči spadly a nikoli z nich, jak tvrdí) - a to že prý se v případě tvrzení "vláda stojí a padá s premiérem" jedná jen o jakousi prý "legal legend" (právní legendu), která prý nemá žádný podklad v Ústavě, a to protože tam panem Hasenkopfem v té naší Ústavě prý žádné ustanovení, které by skutečnost, že "vláda stojí a padá s premiérem", nebylo jím nalezeno. - A skutečně je v jeho novém článku možno rovněž jasně vidět, že ve výčtu jím nalezených článků z Ústavy onen čl. 67 odst. 2 Ústavy opravdu vůbec nefiguruje - takže je jasné, že pan Hasenkopf tento článek v Ústavě skutečně pro účely své nejnovější argumentace "nenalezl".

Takže protože tak nějak nemám tendenci chtít, aby extrémně slepé výklady naší Ústavy vycházející z naší prezidentské kanceláře pocházely i nadále původně od chovatelů koní, dovoluji si tedy zveřejnit skutečnost, že pan Hasenkopf byl na článek 67 odst. 2 Ústavy (a právě v souvislosti s otázkou, zda prezident může jen podle svého uvážení odvolávat premiéra) prostřednictvím pana Jakla upozorněn z mé strany už dne 6. února ráno - tedy již více než 5 dní předtím, než svůj nový text na svém blogu publikoval, a na mé upozornění prokazatelně také odpovědí reagoval a to už 8. února těsně po půlnoci a já ho pak opět emailem z 8. února znovu na čl. 67 odst. 2 Ústavy jako vůbec nejzákladnější premisu mé protiargumentace proti jeho názoru , že prezident může libovolně odvolávat premiéra, upozornil, nicméně na tento můj přípis dosud jeho odpověď obsahující jakýkoli pokus vypořádat se s mou argumentací samozřejmě postrádám.

Lze pak tedy předpokládat, že si mou argumentaci článkem 67 odst. 2 Ústavy před vydáním svého nového textu pan Hasenkopf buď pořádně nepřečetl, nepochopil ji, a nebo dále mystifikuje své čtenáře svým tvrzením o údajné prezidentově pravomoci záměrně - a každopádně s tím, co je uvedeno v článku 67 odst. 2 naší Ústavy, se zatím nijak argumentačně nevypořádal. Možná to nechává některému koňovi svého kamaráda...

Co více, pan Hasenkopf uvedl naopak tento - jak ukážu - také velmi pochybný argument otázkou, cituji:

"...kdyby premiér zemřel, ať už přirozenou cestou nebo v důsledku atentátu, opravdu se v takové situaci chceme náhle octnout nejen bez premiéra, ale i bez vlády?"

K tomu je třeba uvést, že zemřel-li by premiér a vláda by přesto de-jure existovala (že by existovala, jakkoli bez premiéra, nadále de-fakto, není třeba zdůrazňovat), jak se nám pan Hasenkopf snaží vsugerovat, pak už bychom naopak zůstali bez premiéra, protože pokud by v takovém případě vláda skutečně de-jure existovala, zodpovídala by se tak nadále ne prezidentovi ale poslanecké sněmovně podle čl. 68 odst. 1 Ústavy a prezident by tedy nového premiéra k nahrazení toho zemřelého paradoxně nesměl do vlády k její rekonstrukci jmenovat. A to také proto, že stávající místopředsedové a ministři by nebyli ve vládě jmenování na návrh takového nového premiéra anýbrž toho zemřelého a taková vláda by se tudíž - způsobem, jak by v takovém případě byla rekonstruována - dostala do rozporu s čl. 68 odst. 2 Ústavy. - A samozřejmě nejen ním, ale i s preambulí naší Ústavy, která mluví o "duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody" a vlasti "rovnoprávných, svobodných občanů" a rovněž do rozporu s čl. 2 odst. 4 naší Ústavy a rovněž čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod - neboť samozřejmě není z právního hlediska možno onoho případného nového premiéra při jeho jmenování nutit - a to ani pod nátlakem krizové situace - k tomu, aby vládu resp. její pesonální obsazení přijal, tak jak bylo ve chvíli úmrtí předchozího premiéra - a teprve pak snad vládu prezident na jeho návrhy případně rekonstruoval.

V případě úmrtí premiéra je tedy třeba vládu rekonstruovat jako celek a striktně podle přání nového premiéra, ne pouze najmenovat nového premiéra čistě podle prezidentova uvážení, protože už lidsky by to samozřejmě nemuselo v té vládě pak vůbec dělat dobrotu.

Pan Hasenkopf nicméně, dokonce tučně, ve svém novém článku uvádí:

"Myslím, že je na čase, aby kánon, že vláda nutně musí padnout s premiérem, konečně padl. Je to hloupost."

Poradím tedy panu Hasenkopfovi, že pokud skutečně chce, aby padl tento "kánon", tato "hloupost" (dané ale nicméně jasně ustanovením čl. 67 odst. 2 naší Ústavy) - který ve světle oslepující argumentace jeho jezdeckého přítele v Ústavě "nenalezl", pak nechť kandiduje v příštích volbách a dostane se do sněmovny - pak by totiž teprve případným svým návrhem v rámci zákonodárné iniciativy poslance mohl padnutí tohoto "kánonu", "blbosti" parlamentu navrhnout. Nejsem si však ani tak jist, zda by svými lajdáckými způsoby ústavně-právní argumentace byl také schopen parlament o nutnosti takové změny i přesvědčit tak, aby ji pak skutečně novelou naší Ústavy parlament i schválil.


Abychom to tedy zrekapitulovali:

Že vláda stojí a padá s premiérem není žádná "právní legenda" ale výsledek ustanovení v čl. 67 odst. 2 Ústavy (proto to nelze sebelepší právnickou sofistikou vyvrátit, natož regulérně), který pan Hasenkopf "nenalezl" (přestože na něj byl hrad v této souvislosti velmi důrazně upozorněn - stejně jako byl důrazně upozorněn na fundametální chybnost argumentace případem Santos v. Portugalsko a potažmo fundamentálně chybnou argumentaci nálezem I. ÚS 554/2004 resp. chybnou analýzou z pera prof. Musila "Rychlost trestního řízení", která z případu vychází v případě čl. II z novoroční amnestie, emaily i jiným mým článkem) - Kázat o právním pozitivismu proti zvůli a pak takto veřejně mystifikovat čtenáře způsobem, že když se panu Hasenkopfovi něco v Ústavě nehodí, tak se to prostě najednou "nenalezne"? Na to známe slovo ignorance, případně nehoráznost.

Prezident smí odvolat vládu s důvěrou sněmovny a potažmo jejího premiéra jedině a pouze pokud je-li splněna podmínka daná v čl. 75 Ústavy, jinak to nesmí udělat i když onen čl. 75 nezní jak pan Hasenkopf ve svém novém textu naznačuje - a to z důvodu právě ustanovení čl. 68/1 Ústavy - vláda, která má důvěru sněmovny se prezidentovi podle Ústavy nezodpovídá, což přeloženo, aby tomu náš převratný odborník na ústavní právo pan Hasenkopf snad konečně porozuměl, znamená: prezident nemá v naší parlamentní republice nad vládou, která má v té chvíli důvěru sněmovny vůbec žádnou ústavní moc, natož aby disponoval pravomocí ji nebo premiéra takové vlády odvolat. Ono ostatně také proto je v čl. 67 odst. 1 naší ústavy uvedeno ono: "Vláda je vrcholným orgánem výkonné moci" - tj. nad vládou prezident nestojí a ostatně potřebuje pro platnost všech svých rozhodnutí v pravomocech "hlavy státu" kontrasignaci předsedy vlády a jediný ústavní orgán, který nad vládou skutečně podle naší Ústavy stojí a vláda se mu zodpovídá, je podle naší Ústavy poslanecká sněmovna.

V případě, že má vláda důvěru sněmovny zodpovídá se taková vláda jen a pouze sněmovně, ne prezidentovi - a to podle čl. 68 odst. 1 Ústavy - a proto i kdyby se prezident postavil třeba na hlavu, pak by jeho případný papír, že prý odvolává vládu, nebo premiéra existující vlády, která má v té chvíli důvěru sněmovny, mohli užít na jejím úřadě jako ten toaletní a samozřejmě veřejně oznámit prezidentův pokus o ústavní převrat proti vládě a potažmo sněmovně, které se vláda zodpovídá.


Prezident má sice skutečně právo odvolat premiéra, ale jedině v případě, že ještě nebyla jmenována vláda, kterou byl po svém jmenování pověřen sestavit (jako J. Fischer v r. 2009), jako např. v případě, že by se mu vládu sestavit vůbec nepodařilo - viz. můj předchozí článek - kde jsem právě na jeho výzvu systematicky vyvrátil páně Hasenkopfovo tvrzení, že prezident může kdykoli jen podle svého uvážení odvolat premiéra a zodpověděl i jeho otázku, proč by jinak byla v Ústavě v čl. 62/a ona dvě slova "odvolává předsedu", a s jehož argumentací se pan Hasenkopf dosud doslova nijak nevypořádal. Tam se také dozvíte některé možné extrémní důsledky, pokud by prezident nějaké takové právo libovolně mírnixtýrnix odvolat premiéra, jak se nám pan Hasenkopf snaží vsugerovat, skutečně měl - což naštěstí podle naší Ústavy zcela nepochybně nemá.

Autor: Jan Zeman | čtvrtek 14.2.2013 15:30 | karma článku: 11.56 | přečteno: 704x

Další články blogera

Jan Zeman

Kongres potvrdil D. Trumpa prezidentem USA

Kongres Spojených států certifikoval výsledek voleb a včera s konečnou platností potvrdil D. Trumpa prezidentem USA.

7.1.2017 v 7:47 | Karma článku: 29.20 | Přečteno: 615 | Diskuse

Jan Zeman

Trump dosáhl potřebný počet volitelů pro nominaci

Podle agentury Associated Press získal D. Trump už 1239 delegátů. Tím si zřejmě zajistil republikánskou nominaci ještě před posledním kolem primárek 7. června.

2.6.2016 v 8:24 | Karma článku: 24.48 | Přečteno: 874 | Diskuse

Jan Zeman

Trendy předpovídají vystoupení Británie z EU

Tak jsem si vzal výsledky průzkůmů k referendu o vystoupení Spojeného Království z EU za poslední rok a vyšlo mi toto:

7.5.2016 v 12:22 | Karma článku: 25.49 | Přečteno: 1485 | Diskuse

Jan Zeman

Trumpův trumf

Všechna média si samozřejmě ráda rýpnou do frontrunnera Trumpa, protože to přináší rozhodující rozdíl ve sledovanosti. O tom, zda volby může vyhrát nebo vyhraje, to nevypovídá víceméně vůbec nic.

27.3.2016 v 17:01 | Karma článku: 20.83 | Přečteno: 894 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Martin Mařák

Macron-Le Pen, pátek večer

Zároveň prohlásil, že FN nepovažuje za extrémní pravici, s čímž zcela souhlasím, neboť FN a ideologii národního socialismu považuji spíše za levici.

28.4.2017 v 21:52 | Karma článku: 12.15 | Přečteno: 680 | Diskuse

Jan Pecha

Sobotkův papuč

Takto zvukomalebně nazval ve včerejších (čtvrtečních) Událostech komentářích Bohumil Pečinka to, co premiér Sobotka předvedl právě ten den.

28.4.2017 v 21:30 | Karma článku: 18.48 | Přečteno: 941 | Diskuse

Jan Dvořák

Proč premiér Babišovi nedá padáka, když zbytek vlády by podpořilo 26 opozičních poslanců?

Je to tak, s devadesáti poslanci by Sobotka mohl počítat už teď, kdyby ANO opustilo vládu a došlo by k hlasování o důvěře. K tomu stačí nadpoloviční většina přítomných poslanců.

28.4.2017 v 21:17 | Karma článku: 18.82 | Přečteno: 800 | Diskuse

Beata Krusic

Ruben

Pocit při jednom malém setkání na začátku školního roku. Momentka, která před několika lety rozezněla mé srdce.

28.4.2017 v 20:21 | Karma článku: 6.46 | Přečteno: 179 | Diskuse

David Wiltsch

Kdyby chtěla ČSSD vyhrát volby, už dávno by vyměnila Bohuslava Sobotku

Dle posledních průzkumů populárnosti politiků si Bohuslav Sobotka nestojí zrovna nejlépe. Nedivím se tomu. Kdyby měla ČSSD skutečně vůli zvítězit ve volbách, už jej dávno vyměnila. Například ze oblíbenějšího Lubomíra Zaorálka.

28.4.2017 v 17:42 | Karma článku: 18.18 | Přečteno: 801 | Diskuse
Počet článků 82 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3732

Studoval jsem elektrotechniku a psychologii a dostal doktorát v oboru psychologie a historie terorismu. Dále intenzivně studuji nejširší otázky geopolitiky. Pracoval jsem i jako poradce v Senátu PČR a pro prezidentskou kancelář. Léta předtím řešil koncepční otázky v síti CZFree. Žiji převážně v cizině, ale do ČR se často vracím si do hospody zakouřit.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.