Podle propagandistů je to celé nefér kvůli údajné okupaci. Kde byli, když byly volby v okupovaném Iráku nazývány "triumfem demokracie" - ptá se jeden z kandidátů na americký prezidentský úřad v posledních volbách Ron Paul.
A zdá se, že drtivá většina čtenářů jeho komentáře vydaného USA Today (z něhož jsem si vypůjčil titul) s ním souhlasí (v tamním průzkumu 88% ze zatím 3727 respondentů).
A to nespíše ani pořádně neznají historii, která k tomuto odtržení naprosto logicky vedla (něco jsem o tom sepsal zde), a ke kterému by došlo nejspíš už hned po rozpadu Sovětského svazu, kdyby tomu Ukrajinská vláda nepříliš vybranými způsoby opakovaně nezabránila.
Zdá se tedy, že se ani na západě nejedná o nějaký ojedinělý názor a že i tam se možná i většina lidí alespoň intuitivně staví na stranu sebeurčení proti velmocenským hrám s takovýmito regiony a celými státy, které ostatně v minulosti vedly i k onomu zrušení autonomní republiky v r. 1945 či pak k odtržení historicky i demograficky převážně ruského Krymu od Ruska/připojení k Ukrajině v r. 1954 sovětskou mocí.
A vypadá to dokonce, že ani u nás - i přes nepříliš kladné zkušenosti s těmito našimi východními sousedy v minulosti a povinnou jednostrannost jak našich cizích médií, tak naší vlády, vesměs unisono papouškujících nepříliš věrohodné argumenty odjinud - se nějak moc nedaří tento názor změnit. A přesto, že západní propagandistické stroje viditelně jedou v této věci na plné obrátky, spíše ho ještě utvrzují (A nabízí se zde samořejmě otázka, za koho to na tom slavném demokratickém západě proti oné ruské "diktatuře" vlastně vystupují).
Krym je díky svému příjemnému podnebí, krásné přírodě a množství historických památek z mnoha epoch a kultur velice přitažlivé místo. Podle mého názoru by ruské bezpečnostní záruky - které samozřejmě působí mnohem důvěryhodnějším dojmem, než kdyby zůstal v rámci Ukrajiny - mohly dále přispět k rozvoji jeho kulturního a turistického potenciálu - jak ze strany Ruska, tak i západu, kde neustále vyhledávají další atraktivní destinace, a nadále být nejen zajímavým místem setkávání rozličných kultur a určitým "mostem" mezi západem a Ruskem, ale sám si na sebe velmi dobře vydělat. Zda se to skutečně stane bude záležet na tom, jaký režim tam Rusové nastolí. Osobně si myslím, že pokud se spokojí s širší autonomií, která nebude na druhé straně křížit ruské strategické obranné plány a nastolí postupně rovnost a smír mezi tamními menšinami, které dohromady tvoří tamní svéráznou kulturu a kolorit, mohl by na tom být Krym velmi dobře. To ukáže budoucnost. Každopádně pod Ukrajinskou správou viditelně příliš spokojený nebyl.
Je tedy na místě otázka, jaký by vlastně měli obyčejní lidé na západě mít zájem na pokračování evidentně dlouhodobě nechtěného svazku tohoto relativně vzdáleného drtivě ruskojazyčného regionu s Ukrajinou a proč je kolem toho tolik povyku, který už hrozí nejen zásadně narušit vztahy západu s Ruskem (na jehož zdrojích je Evropa vitálně závislá a jejichž navrhovaná nahrazení odjinud působí na první pohled poněkud utopicky), ale třeba i vést k dalšímu kolu drahého závodu ve zbrojení namísto užití veřejných peněz k něčemu potřebnějšímu. Není to spíše proto, že tento návrat Krymu k Rusku další nepříliš akceptovatelné velmocenské plány s Ukrajinou, tentokrát ze strany západu, zásadně zkřížil?
