1. Průměrně 41% respondentů napříč EU odpovídalo, že Brusel by měl mít MÉNĚ pravomocí a více by se mělo rozhodovat na národní úrovni (v ČR 51%). A dalších 23% (v ČR 27%), že by pravomoci EU měly zůstat tak, jak jsou. Tj. průměrně 64% (v ČR 78%) obyvatel EU mělo tendenci nepřát si nic jako Lisabonskou smlouvu, která nepochybně další pravomoci na EU masivně převádí. V takovém názoru vedou v průzkumu Finové, Rakušané a Švédové. Irové, kteří Lisabonskou smlouvu odmítli v nedávném referendu, byli podle průzkumu OpenEurope daleko za nimi.
2. Průměrně 75% obyvatel členských zemí EU (v ČR 82%) si přálo o smlouvě přenášející další pravomoci do Bruselu rozhodovat v referendech a ve veřejných diskusích. Všude v EU to byla absolutní většina. Výsledek průzkumu lze v této otázce porovnat s výsledkem průzkumu provedeného pro Finacial Times renomovanou agenturou Harris Interactive - v Německu, Španělsku, Itálii, Francii a Velké Británii. Při srovnání obou průzkumů se pro příslušné země výsledek odpovědí na otázku referenda liší průměrně pouze méně než o 1%, což jistě něco vypovídá o kredibilitě obou průzkumů.
3. Jen v 11 zemích z 27 převažovalo procento rozhodnutých hlasovat v referendu pro schválení smlouvy, přenášející další pravomoci do Bruselu, procento rozhodnutých hlasovat proti takové smlouvě (v ČR 27% pro, 49% proti, 16% by nevolilo a 8% neví).
Nový průzkum TNS - OBOP v Polsku o rok později nicméně ukázal, že zatímco před rokem byl počet odpůrců a příznivců nové smlouvy o EU vyrovnaný (38% pro a 38% proti), o rok později, letos na jaře by 75% Poláků hlasovalo pro smlouvu a jen 7% by bylo proti. V úplně posledním průzkumu stejné agentury z června by pak 71% Poláků bylo pro a 14% proti, 45% by si také přálo, aby prezident Kaczyński podepsal smlouvu i přes irské ne v referendu.
Úplně jinak je tomu ovšem ve Velké Británii, kde si podle průzkumu provedeném po irském referendu renomovanou agenturou YouGov naopak 54% Britů myslelo, že Británie by měla ratifikaci Lisabonské smlouvy ukončit (a jen 29% si myslelo, že Británie by měla zůstat v EU!).
Ve Francii se podle průzkumu provedeného uznávanou agenturou Ifop postoje nemění a stejně jako v referendu o euroústavě by 53% Francouzů v případném referendu hlasovalo proti Lisabonské smlouvě a 47% pro ni, účast by byla také podobná jako v r. 2006.
V Irsku zcela nedávno uspořádaly online průzkum Irish Times a na otázku, zda by Lisabonská smlouva prošla druhým referendem odpovídali Irové obdobně jako v červnovém referendu: 52% NE 48% ANO - to nicméně nebránilo EUobserveru, aby výsledky tohoto průzkumu Irish Times překroutil do naprostého opaku, a tvrdit, že Lisabonská smlouva má v případném opakovaném referendu v Irsku podle průzkumu šanci.
Podle nedávného průzkumu STEM je proti schválení Lisabonské smlouvy parlamentem ČR 55% dotazovaných v ČR a počet jejích odpůrců se od začátku roku zvýšil.
4. Průzkum OpenEurope dále ukázal, že pokud by se v referendu rozhodovalo o zavedení eura, jen průměrně 31% obyvatel zemí mimo eurozónu by hlasovalo pro - a ve většině těchto zemí si euro pozitivně nepřála nadpoloviční většina obyvatel (v ČR 59%).
5. V polovině zemí eurozóny by si většina obyvatel přála přejít zpět na své původní národní měny. Vedlo Řecko (70%).
6. Průměrně 56% obyvatel členských zemí si myslelo, že EU nezastupuje zájmy obyčejných lidí. Vedlo Lotyšsko (74%), a jen v 8 zemích to byla méně než polovina (v ČR 65%).
7. Vůbec nejčastějším důvodem pro jakékoliv nové uspořádání EU, který lidé vybírali, je omezení současných pravomocí EU.
Poslední otázka pochází z tzv. inventáře odpovědí, kdy se respondentovi nabízí více možností odpovědi na otázku a ten si vybírá jednu nebo více odpovědí, ke kterým se přiklání. To je zcela legitimní metoda průzkumu veřejného mínění a lze ji nalézt například i v onom ostře sledovaném průzkumu důvodů, které měli irští voliči pro odmítnutí Lisabonské smlouvy v referendu, který provedl Erobarometer, odnož Gallupu, který se zabývá průzkumy pro Evropskou Komisi.
Z výsledků průzkumu OpenEurope je patrné, že většina lidí měla tendenci smýšlet o EU diametrálně odlišně od svých vlád a pánů v Bruselu. Drtivá většina obyvatel členských zemí EU nedůvěřovala, nepřála si rozšiřování její moci a měnu euro. Je možné, že se v průběhu onoho roku a půl názory v některých zemích Evropy změnily, jak ostatně napovídá příklad Polska. V jiných však zůstávají viditelně stabilní, jak napovídá příklad Francie, Velké Británie a Irska. Někde se nedůvěra k EU prohloubila jako v ČR. Jediný vrcholný politik v EU, který názory podobné těm, které odhalil průzkum OpenEurope, s většinou lidí Evropy a i s většinou obyvatel ČR dlouhodobě konzistentně sdílí, je Václav Klaus. Je otázkou, zda si je tohoto obrovského politického potenciálu v ČR i napříč Evropou plně vědom. Možná ale není vůbec tak nereálné, že právě on by mohl mít výrazný vliv na otázku možného budoucího uspořádání EU - nějakého více demokratického bez uvozovek.
Realistický postoj vůči EU je ale podle zkušeností u zásadní většiny mediálního a politického EUstablishmentu velmi neoblíbený, a bude už tedy zapotřebí skutečné politické odvahy za něj vystupovat. Napovídá tomu i fakt, že původní verzi tohoto článku odmítly vydat dokonce i Britské listy - a označily jej opakovaně za "neseriózní", "aktivistický" a dokonce za "podstrčenou manipulaci". Samotný průzkum OpenEurope, navržený a provedený jednou z nejrenomovanějších průzkumových agentur, pak opět za "manipulativní". MF Dnes, jejíž šéfredaktor si článek na téma EU resp. Lisabonské smlouvy původně ode mne rámcově objednal, včetně přesně vymezeného rozsahu, pak zveřejnila pouze jeho výrazně krácený pahýl v rubrice "dopisů čtenářů", který později stáhla i z internetu a každopádně nehonorovala.
Podrobné výsledky, jazykové mutace dotazníků a metodika průzkumu zde.
Poznámka:
English version of the article here