Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Foto

K40a72r63e55l 14B44o48h28á62č16e50k 1961277146414

:-)R^

0/0
11.1.2014 13:03

M71i58r59i72a67m 50G30u77g25l16i11e75l80m67e24t39t91i 5591786868317

Muzes mi prosim poslat tel.cislo?Na to stary se neda dovolat...

0/0
11.1.2014 12:41

J34i50ř95í 77Ř56e98z82n21í89k 2762380446325

Pokud dobře rozumím Vašemu hlubokému mlčení, nemáte tedy žádný názor na to, co ty známky ochlazení by mohlo způsobovat? Máte tedy jev a vůbec neznáte síly, které k němu vedly.

0/0
8.12.2013 14:54

J88a39n 73Z27e21m48a20n 6946477481121

Víte ono s tou ledničkou mi to připadalo spíše jako vtip, a na ty se obvykle neodpovídá.

Jinak samozřejmě mám představu, co by to mohlo způsobovat. Máme zde zřejmě nejslabší cyklus sluneční aktivity (každý trvá ~11 let) za posledních nejméně 200 let. Tento velice slabý cyklus (v oficiálním číslování od r. 1755 č. 24) následuje po cyklu (1996-2008, č. 23), který na rozdíl od dalších dvou před ním vykazoval už lehce podprůměrnou aktivitu. Konec období maximální aktivity v tomto cyklu a neobvykle dlouhotrvající přechod (2001-2008) k současnému slabému cyklu celkem přesně v čase koinciduje jak s obratem v trendech mořského ledu, tak se zastavením růstových trendů globální teplotní anomálie v oficiálních datech. Lze to dobře vidět na integrálu slunečního skvrnového čísla  porovnaného s vývojem globální teplotní anomálie: http://tinyurl.com/o8dbpw3

0/0
9.12.2013 2:53
Foto

L68a67d60i48s76l57a46v 48M27e19t47e17l63k94a 6210516469665

Korelace není kauzalita, jak často připomínají klimaskeptici...,

0/0
9.12.2013 20:34

J35a39n 71Z40e57m77a84n 6656737481401

No, ono lepší nějaká korelace než antikorelace (jako v případě povrchové teplotní anomálie a obsahu CO2 v atmosféře posledních 15 let..):-P

0/0
10.12.2013 15:02
Foto

L75a36d86i11s92l18a88v 47M44e44t41e40l89k27a 6220506319195

Nevím, kde jste tu antikorelaci viděl...

0/0
10.12.2013 15:12

J31a10n 96Z73e37m21a19n 6396377191811

tady:

http://www.woodfortrees.org/plot/rss/from:1998/trend/normalise/plot/esrl-co2/from:1998/trend/normalise

0/0
10.12.2013 19:25
Foto

L62a20d83i97s18l50a82v 59M15e69t85e32l13k11a 6320926989815

To si už trošku děláte srandu, žejo?

0/0
10.12.2013 19:29

J23a45n 36Z62e56m51a47n 6426127971741

no původně to byl spíše vtip.

0/0
10.12.2013 20:16

P91a63v79e78l 64K80u33r57a41l 5811754390900

To je totiž dáno tím že 11 letý cyklus není jediným cyklem který naše pidihvězdička má.

známých cyklů je asi 12 a podstatná je jejich superpozice. 11 letý cyklus je nejkratěší... nejdelší známý má asi 50 milionů let.

0/0
16.12.2013 22:10

J25a48n 44Z77e92m71a15n 6286197571241

Pokud vím nejdelší známý cyklus, který má význam pro klima, je ~196-223 milionů let, což je doba 1 galaktického roku, tedy 1 oběh kolem středu naší galaxie. Rychlost, kterou se Slunce při tom pohybuje (a s ním všechny planety a tím i my) je cca  0.07-0.08% rychlosti světla. Je to dostatečná rychlost na to, aby zcela vyvázala sluneční soustavu z gravitace jednotlivých ramen galaxie. Cestuje tak mezi nimi, setkává se s různými mezihvězdnými prostředími, charakteristickými zejména úrovní mezihvězdného záření a množství mezihvězdné hmoty a zažívá tak různé perturbace. 

I onen 11 letý cyklus sl. aktivity je s největší pravděpodobností způsoben gravitační perturbací oběhu Slunce kolem společného barycentra sluneční soustavy ostatními planetami zejména Jupiterem a Saturnem a v krátkodobé perspektivě velmi nepravidelnými změnami momentu jeho oběhu a otáčení, z kterých lze nicméně celkem velmi dobře předpovědět, zda bude sl. cyklus silný nebo slabý a to na staletí dopředu - jen kdyby solární věda chtěla. Což soudě zejm. podle výsledků předpovědních panelů sluneční aktivity, jako např. amerického SWPC se jí opravdu sakra nechce - až to někdy působí doslova komicky a kdy se neshodnou opravdu zásadně - jako v případě současného cyklu, kdy polovina panelu chtěla (a podle mých insider informací od jednoho z členů panelu právě pod tlakem oteplátorské politické agendy), aby předpověď vyhlazeného maxima byla SSN 130, druhá chtěla 72, tak vydali "předpovědi" dvě - dodnes je mají na jejich strákách (viz. druhý graf zde: http://www.swpc.noaa.gov/SolarCycle/SC24/) - po roce dospěli ke kompromisu 90 (také to tam dodnes mají, viz. první graf) - ale realita je s největší pravděpodobností 66.9 viz. poslední tabulka, předposlední sloupec, modře zde: http://www.solen.info/solar/ a krásně se shoduje s neoficiální předpovědí založenou na solárním orbitu - ten se v době počítačů dá dobře nasimulovat viz. např. http://arnholm.org/astro/sun/sc24/sim2).

0/0
17.12.2013 23:14
Foto

L73a54d10i63s41l59a74v 48N83á84d22v16o16r52n48í29k 6984455667986

...tato diskuze mi připomíná hovor dvou hluchých......

...prosím zda by zúčastnění odborníci napsali jasné stanovisko na mé dvě otázky.....postačí mi jednoslovné ANO nebo NE...

..otázka první.....OTEPLUJE SE..:????,

..otázka druhá...OCHLAZUJE SE....???

0/0
8.12.2013 13:37

K46a15r45e46l 17N17o68v49á39k 8923558828166

V minulosti se vždy a stále oteplovalo a ochlazovalo.

Je tak vcelku jedno jestli se ochlazuje nebo otepluje.

Co je však skutečností, dnes je chladněji než bylo v minulosti planety obvyklé.

Je tedy pravděpodobnější, že se bude oteplovat.

0/0
8.12.2013 13:42
Foto

L65a15d19i80s68l26a80v 17N37á54d15v13o41r38n35í54k 6524165817516

...TO JE JAK Z POHÁDKY O CHYTRÉ HORÁKYNI....

0/0
8.12.2013 13:46
Foto

L57a76d67i19s62l55a34v 90N34á19d90v38o39r10n50í46k 6384475397296

eh...sorry za ten řev....

0/0
8.12.2013 13:47

J84a90n 19Z59e40m43a74n 6776437941851

To je docela možné, současná fáze Milankovičových cyklů to vůbec nevylučuje a to dokonce na období nejméně 30 tisíc let.

0/0
9.12.2013 18:01

J86a72n 40Z57e87m47a10n 6286227901891

Jednoznačná odpověď na otázku první: neotepluje.

Na otázku druhou nelze v této chvíli jednoznačně odpovědět, období, v němž globální data naznačují ochlazování, je zatím příliš krátké na to, aby se to s určitostí dalo říci. Známky ochlazování lze vidět v datech o mořském ledu, které jsou na rozdíl od měření globální teplotní anomálie velmi přesné, nicméně i tam bude i v případě pokračování současného trendu trvat až dva roky, než bude s určitostí možno říci, že je to opravdu významné.

+1/0
8.12.2013 17:47
Foto

L81a28d63i75s72l41a87v 87N25á14d76v62o66r66n67í17k 6774285807556

..tak tohle už jsem schopen si v kotrbě nějak srovnat...díky....

0/0
8.12.2013 20:59

J56a39n 32Z14e64m97a51n 6616987371281

Tak to jsem rád.

0/0
9.12.2013 17:57

J26a37r93o18s90l95a63v 70M42i88k54u78l80a 3197201736

Snad ještě dodám, že výsledky zpracování dat by (podle mne) měly vypadat třeba asi takto:

"Trend teploty (směrnice přímky) za roky 19.. až 19.. se pohybuje s pravděpodobností 90% v intervalu 0,02 +- 0,18". (podle jiného modelu a autora třeba  -0,03 +- 0,21)

Pak je teprve prostor k diskuzi jestli je to totéž nebo ne, jestli se ochlazuje nebo otepluje.

Zkuste to, autoreR^

0/0
8.12.2013 8:45

P90a30v39e32l 10K41u44r42a52l 5951594210730

90 procentní (hluboce nad 2 sigma) pravděpodobnost 900 procentní relativní chyby je naprosto bombastická. (Nebo 700 procentní)

Takový výsledek by se nikdo neměl odvážit vyslovit veřejně.

0/0
16.12.2013 22:13

J88a36r88o87s84l59a35v 71M57i75k21u23l56a 3477661126

Hlavní nedostak úplně všech těch křivek je, že pro daný trend všude chybí rozptyl- chyba, daná tak silně rozházenými daty. Kdyby ty rozptyly uvedeny byly, zjistilo by se, že mezi nimi žádný rozdíl není.

Skutečnost je pak taková, jak to bylo bylo s tím Cimrmanem: Radiokarbonovou metodou bylo zjištěno, že se narodil v r. 1884 plus mínus 150 let (prosím, neberte mě za slovo, jde o tu absurditu)

+1/−1
8.12.2013 6:40

J60a50n 93Z54e34m60a40n 6686157281831

Je váš omyl, že jsem to nezoušel. Protože ano, nevím proč bych tím měl čtenáře nějakého blogu zatěžovat, když je to irelevantní a jde v první řadě o porovnání směrů naznačených trendů ne jejich magnitudy. U dat mořského ledu, o které jde v článku zcela v první řadě (a CW13hybrid a jeho porovnání s reálnými daty globální teplotní anomálie je pouze pretextem k jejich prezentaci), nemá chybové rozptyly smysl do grafů dávat, protože jsou tak malé, že nejsou v grafu skoro vidět a v podstatě je nahrazuje zvolená tloušťka čar trendů a průběžných průměrů. (čistě pro příklad: http://tumetuestumefaisdubien1.sweb.cz/Global_seaice_extent_NSIDC-standard-error.png) 

Ohledně teploty tak až sami publikující v královských časopisech to budou v bombastické prezentaci svých dílek (-s explicitními tvrzeními typu "otepluje se dvapůlkrát více, než jsme mysleli" či "je čtyřikrát větší pravděpodobnost, že se oteplování zrychlilo, než že se zastavilo" -kreré drtivá většina známých reálných dat nepodporuje ani náhodou) prominentně ve svých grafech určených k prezentaci výsledků činit, dám milerád na vaše rady. Pro čtenáře blogů jde v každém případě jen o znesrozumitelnění už tak dost složité věci. V článku netvrdím nic o signifikanci těch trendů, a taky tím nikdo zatím s určitostí netvrdí, že se ochlazuje. Že nesignifikance neznamená neexistenci trendu ale vědí i C&W. To všichni víme, že u teplot je chyba tak velká, že se k ní těžko dobereme i na rozpětí několika desetiletí.

Bohužel pro CAGW klimalarmismus není tomu tak u onoho ledu -dammage-control bude už opravdu velmi těžká dojde-li ještě jednu sezónu k pokračování naznačených trendů (což je celkem pravděpodobné -alespoň jak tak koukám do dat o solární aktivitě a orbitálních dat o vzdálenosti Země od Slunce pro rok 2014 - předpověditelné s přesností na ~20m se sigma=~3km nicméně variabilitou ~30 tisíc km - ančto nejsem alarmistický klimatolog a nemám to zakázáno od Stronga, tak co takové věci znamenají celkem rozumím)...

0/0
8.12.2013 13:00

P91e60t65r 94H45l52i95n53o62m64a89z 5943589847

Šlo o prověření stagnace teplot tuším od r. 1998. Důležitou informací je, že satelitní měření nám ukázalo větší trend a není zase tak úplně důležité, kolik přesně. Jistě jste si mohl všimnout, že tento oteplovací trend klimatologové neprezentují, jde jenom o doplňkovou práci. Prostě existují různé skupiny, které nad něčím bádají a vyhodnocují. Na Arktidě jsou změny nejvíce znatelné a tak je jasné, že, pokud tam není dostatek měřících přístrojů, výsledek bude lišit.

0/−1
8.12.2013 0:37

J12a42n 53Z28e18m52a93n 6776407901541

Satelitní měření pro Arktidu pro periodu 1998-současnost se celkem neliší - RSS ukazuje trošku menší UAH větší trend, ale oba víceméně zcela rovný trend od r. 2005.

Měření se více liší pro tropy -větší záporný trend RSS a menší UAH. Tj. v periodě 1998-současnost tam naprosto nic nikde v žádných datech nenasvědčuje jakoukoli pozitivní kontribuci globálnímu trendu -a tropy v HadCrut4 dělení jsou přesně polovina světa.

Pak máme onu Antarktidu a tam se RSS a UAH opravdu zásadně liší, navíc to zřejmě není tím, že RSS neměří od 83° nahoru -protože pozemní stanice ve vnitrozemí mají všechny relativně výrazně záporný trend v období od 2005. Ale tím se neříká že UAH data jsou špatná, jen to, že jednoduše neměří teplotu povrchu (a existují pádné důvody proč ne, takové, že RSS se tím na nejvyšších šířkách vůbec neobtěžuje) korelace s dostupnými pozemními měřeními pro ono období divergence v CW13 hybridních datech je jasně záporná.

Proto toto vše je CW13 jasně invalidní, žádné zlepšení HadCrut4 nepřináší, spíše naopak, protože re-baseline jasně ztrácí hromady skutečných měření, jak přiznávají sami autoři (2%) a jak se po vydání článku ukázalo je to naprosto nejvíce právě kolem Antarktidy (což autoři zamlčeli a tím pádem je celá věc na hranici vědeckého podvodu) a stále mnohem více než kde jinde v Africe a v Arktidě a výsledek patří tudíž jasně do koše (nejen onen červený trend -který je víceméně to hlavní, co autoři a s nimi alrmistické weby z článku bombasticky prezentovaly - ještě než jim ho vůbec vydali, takže tvrzení o "doplňkové práci" působí jaksi poněkud jako dammage-control.)

Tímto vyfukováním troposférického vzduchu do povrchových buněk cesta ke zlatému globálnímu datasetu a zlepšení HadCrut4 jasně nevede a celé slavné CW13 je víceméně Cimrmanovština -v tomto případě v královském meteorologickém časopisu.

Já také bádám nad satelitními a astronomickými daty a vidím tam věci, ze kterých by se všem klimatologům protočily panenky, ale nedělám z toho cirkus.

0/0
8.12.2013 1:45

P65e65t48r 37H94l30i81n66o75m42a20z 5903809747

Měl by jste se držet té práce, ze které vycházíte. Ten rozdíl mezi daty GISS a HadCRUT (přechod z HadCRUT2 na HadCRUT3) se tam vysvětluje včetně dalších věcí.  Cirkus z toho samozřejmě děláte, protože to spojujete s tím, že na globální oteplení nevěříte. http://www.realclimate.org/index.php/archives/2013/11/global-warming-since-1997-underestimated-by-half/ / http://svs.gsfc.nasa.gov/vis/a000000/a004000/a004030/

Jaký trend je prezentován IPCC? Není tam teplotní rozptyl nejistoty?

0/−1
8.12.2013 10:25

J70a59n 93Z13e46m69a54n 6446697321271

Já z ní nevycházel. Původně měl být článek sea-ice report, ale chtělo se, abych se vyjádřil k CW13, tak jsem si to vzal za záminku. Pochopte, že se jedná o článek na blog, ne do vědeckého časopisu.

A není také vůbec pravda, že na oteplení nevěřím, podle mě k němu od 70. let do 2. pol. 90. let nepochybně došlo, zejména na severní polokouli. I vývoj mořského ledu to ostatně potvrzuje.

Otázka pro mě spíše je, co ho způsobilo. A protože mám za to, že obvyklý výklad vývoje celestiálních faktorů - třeba sluneční aktivity, pokud se tím mezi IPCC klimatology tedy kdy někdo vůbec zabývá -je špatně (a ve skutečnosti dobře koinciduje se zlomovými body trendů teplot, a to proto, že mechanismy ovlivňování povrchové teplotní variability jsou jiné než se všeobecně soudí -variabilita sluneční radiace se nechová planckovsky a víceméně celý viditelný region variuje v protifázi ke slunečnímu cyklu stejně jako části IR a dokonce UV (B) a TSI proto není vůbec dobrým indikátorem povrchového oslunění a tudíž jeho korelování s teplotami nemá víceméně žádnou podstatnou vypovídací hodnotu o vztahu sluneční aktivity a povrchových teplot), a také existují další výrazné faktory jako orbitální perturbace, výrazně pochybuji o tom, že by v tom oteplování antropogenní faktory hrály nějakou zásadní roli -a není to rozhodně otázka nějaké víry.

Jinak to, co linkujete z realclimate, je zářný příklad celé té propagandy, ten bombastický červený tučný trend, potulující se nyní všude po internetu a obvykle tvořící hlavní část poselství o CW13 jednoduše nemá moc podklad v reálných datech, je jasně falešný a patrně výsledkem ne doplnění vypočtených hodnod z UAH TLT, ale naopak ztráty skutečných dat z HadCrut4 díky anomalizaci. Viz grafy a mapka zde: http://climateaudit.org/2013/11/23/data-coverage-in-cowtan-and-way/, všimněte si zejména načasování - koinciduje velmi intimně z počátkem divergence (~2003) hybridních dat od HadCrut4 na grafu 5b přímo v CW13 článku. Chytrému napověz.

0/0
8.12.2013 17:32
Foto

L86a49d96i74s89l23a30v 73M49e79t86e56l25k67a 6440186389825

"...také existují další výrazné faktory jako orbitální perturbace..." - jaké? Jak velké jsou? Jaký vliv mají na TSI a další radiační charakteristiky?

"...víceméně celý viditelný region variuje v protifázi ke slunečnímu cyklu stejně jako části IR a dokonce UV (B)..." - lze to chápat tak, že při vyšší sluneční aktivitě TSIU klesá? A pokud jde o UVB, tak to ovlivňuje především ozon....

0/0
8.12.2013 20:57

J51a90n 51Z72e53m47a91n 6106747931311

Dobré otázky. Co se týče orbitální perturbace lze to nyní spočítat díky semiempirickému modelu sluneční soustavy NASA-JPL Horizons používaném k navádění kosmických misí a poskytujícím data o vzdálenosti Země od Slunce s přesností ±15m a sigma=~3km (jak jsem si ověřil -data potřebuji na vyloučení poziční artefaktů z družicových dat ze SORCE).

Z těch vychází dva základní poznatky. Zaprvé délka anomalistického roku variovala v období 1970-současnost mezi 363.0 a 367.9 dny (např. tento rok je dlouhý 367.3 dne, zatímco např. rok 2012 byl dlouhý 363.15 dne, rok 2011 366.25 dne) a průměrná vzdálenost Země od Slunce variovala  v rozmezí ~32700 km, což znamená variabilitu průměrného TSI za anomalistický rok až ~0.6W/m2. Důležitý je rovněž antiintuitivní fakt, že čím delší rok, tím blíže je Země ke Slunci a naopak - efekty délky roku a vzdálenosti se tak v radiačním budgetu násobí. Zadruhé variují podstatně i průměrné vzdálenosti a délka období mezi perihéliem a aféliem a obráceně (v období od r. 1970 o ~49 tisíc km, znamenající variabilitu TSI mezi první a druhou půlkou roku až ~0.9W/m2) a opět efekty délky období v čase a vzdálenosti se vzájemně násobí.

Co se týče vlivu perturbací na spektrální variabilitu irradiance zatím to není jasné, to je jedna z věcí, které se snažím zjistit, SSI data ukazují opravdu výrazně větší anomalistickou cycklickou variabilitu než by implikovaly obvyklé problémy s přesným určením pozice družic vzhledem ke Slunci - zatím nevím určitě jestli nejde o poziční artefakt (snažím se zjistit), nebo jde skutečně o efekt spektrální atenuace v prostoru mezi Sluncem a Zemí (není tak úplně prázdný) a stoupající v takovém případě samozřejmě se vzdáleností, která mezi aféliem a perihéliem variuje o 5 mil. km. Tam hraje také roli variující vzdálenost Země k disku, kde je podstatně větší koncentrace meziplanetární hmoty, zatím ale nejsem schopen říci v této souvislosti žádná čísla, protože je zatím jednoduše nevím.

0/0
9.12.2013 4:12
Foto

L10a30d95i26s20l18a79v 83M91e85t28e89l27k41a 6930826139775

"...průměrná vzdálenost Země od Slunce variovala  v rozmezí ~32700 km, což znamená variabilitu průměrného TSI za anomalistický rok až ~0.6W/m2." - Nesouhlasím. To by musela být vzdálenost Země od Slunce o těch cca 33000 km nižší po celý rok a to jistě není.

"...čím delší rok, tím blíže je Země ke Slunci a naopak..." - A co Keplerovy zákony?

0/0
9.12.2013 9:02

J45a12n 61Z25e60m27a40n 6756237951591

No to se právě sakra mýlíte. Já sice chápu, že nové věci jsou obvykle těžko stravitelné, ale je dobré nechávat mysl otevřenou.

Zde se opravdu myslí průměrná vzdálenost za celé období anomalistického roku. V jeho rámci vzdálenost od Slunce ostatně variuje samozřejmě mnohem více než oněch 32 tisíc kilometrů, typický rozdíl ve vzdálenosti Země od Slunce mezi aféliem a perihéliem je ~5 milionů kilometrů, což čistě vzdáleností (irradiance klesá se čtvercem vzdálenosti) znamená rozdíl v TSI ~88W/m2.

Ve skutečnosti je to podle přesného měření SORCE TIM ještě více a to 1. kvůli atenuaci v prostoru mezi Sluncem a Zemí (která je změřena býti průměrně ~1x10^-5W/m2 na 1 km) a 2. kvůli měnící se úhlové magnitudě Slunce, což dělá zbytek rozdílu. Typický rozdíl v TSI mezi průměrným aféliem a perihéliem je změřen býti ~90.9W/m2.

Jinak zde máte co vychází pro anomal. rok z NASA-JPL solar delta dat (minulost změřená, ty dva roky do budoucnosti vypočtené):

http://tumetuestumefaisdubien1.sweb.cz/JPL-EPH10m-sundistance-anyear-length.png

zde pro půlroční období perihelion aphelion a obráceně: http://tumetuestumefaisdubien1.sweb.cz/JPL-EPH10m-sundistance-per-aph.png Na Keplerovy zákony zapomeňte, tady nejde o oběh jediné planety kolem slunce ale o orbitální perturbace oběhu naší planety způsobené hned několika masivními vnějšími planetami (měnícími významně rovněž orbitální dráhu samotného Slunce kolem barycentra celé sluneční soustavy) tj. změnu přesně eliptické oběžné dráhy, pro niž platí identita plochy průvodiče, do nepravidelných drah, pro něž sice stále platí přibližně, ale neplatí už přesně. Časem se to vyrovnává, ale nejkratší významný cyklus je společná synodická perioda se Saturnem (19let) - cyklus krásně viditelný na tom prvním grafu. Význam mají samozřejmě i Uran s Neptunem ale to se pořádně projeví jen při konjunkcích se Saturnem. A prosím, toto ale není astrologie.

0/0
9.12.2013 17:41

J81a88n 48Z36e52m48a58n 6906407151581

teda aby to bylo jasné myslím periodu Jupiteru se Saturnem

0/0
9.12.2013 17:52
Foto

L63a33d46i95s32l11a33v 40M58e63t88e31l39k90a 6690836689775

Proč periodu Jupitera se Saturnem, když větší vliv než Saturn má Venuše?

0/0
9.12.2013 20:32

J84a43n 93Z83e34m19a95n 6796637731911

Venuše obíhá rychle, synodická perioda je 584 dni a její vliv se tudíž rychle zase vyrovnává.

0/0
9.12.2013 21:17
Foto

L44a91d71i72s85l47a37v 78M63e94t39e51l82k47a 6950916679185

Rozdíly mezi periheliem a afeliem nechte stranou, to jsou pravidelné změny dané výstředností zemské dráhy. Ty jsou podstatné. Že rozdíl TSI je v průměru kolem 90 W/m2 - nic nového. Pak tady máte nepravidelnosti zemské dráhy kolem Slunce. Ty udělají maximálně pár desetin W/m2, ale ne systematicky, jen na nějaký čas. Takže v dlouhodobějším průměru zase nic. Těch cca 1x10^-5 W/m2  na kilometr je normální geometrické zeslabení intenzity slunečního záření přibližně při střední vzdálenosti Země od Slunce. Jistě že se to musí naměřit, to je prostě fyzika. No a pokud jde o vlivy planet, ty jsou malé...

P.S.: A nemohl byste psát nějak více česky? Spousta výrazů, které používáte, má dobré české ekvivalenty...

0/0
9.12.2013 20:31

J44a82n 64Z89e22m54a70n 6646797981361

Já netvrdím, že orbitální perturbace nějakým způsobem dělají zásadní systematickou změnu TSI po delší dobu, ani že vlivy planet na Zemi jsou nějaké zásadně velké (to spíše na Slunce, s tím to vrtí o pěknou řádku statisíců kilometrů) ale pro meziroční variace ony desetiny W/m2 bohatě stačí a mělo by se s tím už počítat.

0/0
9.12.2013 21:00
Foto

L10a52d47i59s48l23a70v 27M57e53t53e41l14k14a 6820556909215

No, on klimatický systém poměrně dobře shlazuje i 11-letou periodicitu, která je v TSI rozhodně alespoň srovnatelná s vlivy, které popisujete.

0/0
9.12.2013 21:32

J45a37n 26Z38e70m29a90n 6376547781261

To máte pravdu, shlazuje. To naprosto souhlasím.

Sluneční aktivita a její variace je trochu jiná pohádka než variace dané orbitální vzdáleností. Drtivou většinu variace solárního cyklu, která se vůbec dostane atmosférou na povrch, pohltí a rozmělní oceán, protože na to pohlcování na rozdíl od všeho ostatního má desítky metrů - průměrná hloubka pro pohlcení poloviny insolace je >20m - odtamtud může trvat roky, než se vůbec teplo dostane na povrch, a zvláště pokud je v insolaci rostoucí trend - pak Newtonův zákon spolu s 2. termodynamickým velmi účinně zabrání vertikálnímu pohybu tepelného obsahu směrem k hladině a jemu nezbývá než zůstat nebo být dopraven horizontálními proudy někam, kde je nižší povrchová teplota a kde se mu to zdaří. Mechanické promíchávání tento "skleníkový efekt" (co do množství tepla hrající v něm roli mnohokrát silnější než ten v atmosféře) v případě rostoucího trendu sluneční aktivity jen dále prohlubuje, protože napomáhá transportu tepla do ještě větší hloubky. V případě klesajícího se naopak transfer tepla z hloubky gravitací urychluje.

Variabilita daná variací orbitální vzdálenosti má podstatně jiný charakter než variabilita oslunění v rámci sl. cyklu, protože víceméně nemění spektrum, ale pouze celkovou intenzitu. U té nicméně také záleží, zda dopadne na pevninu nebo oceán, severní nebo jižní polokouli  - vzhledem k zásadnímu rozdílu v ploše oceánu mezi oběma polokoulemi resp. jeho rozložení na více osluněných šířkách a jeho schopnosti nejen teplo pohlcovat, ale i akumulovat díky velmi vysoké tepelné kapacitě s podstatně menší změnou povrchové teploty a z toho vyplývající menší změnou tepelného transferu vyzařováním, který navíc díky relativně nízké emisivitě vody/vysoké vnitřní odrazivosti rozhraní se vzduchem probíhá velmi výrazně cestou výparu do atmosféry a zcela zásadně mění nejen její tepelný profil ale i optické vlastnosti jak pro příchozí tak zejm. odchozí záření.

0/0
9.12.2013 23:18
Foto

L11a30d67i38s52l63a51v 90M91e43t33e35l74k19a 6640896509595

S tou vodou - směšovací vrstva je rozhodně silnější než 20 m a v žádném případě netrvá roky, než by se to teplo dostalo k povrchu, pane Zemane. Mechanické promíchávání je největší u povrchu a s hloubkou klesá...

0/0
9.12.2013 23:32

J84a39n 98Z79e53m43a70n 6196707811281

" v žádném případě netrvá roky, než by se to teplo dostalo k povrchu"

No to se teda sakra mejlíte. Při stoupajícím slunečním trendu, tak jako to slunce předvedlo ve 20. století, kdy mezi sl. cyklem 14 a 22 vzrostlo průměrné skvrnové číslo ve sl. cyklu více než na dvojnásobek, celková úroveň TSI o >0.7W/m2 a SST o >0.6°C, může trvat disipace onoho naakumulovaného tepla v řádech 10^23! J, které tento trend sl. aktivity přinejmenším vnesl do oceánu, klidně i několik dekád!!

0/0
10.12.2013 0:18
Foto

L67a21d67i90s10l55a32v 84M13e61t50e40l64k97a 6760226129515

Pane Zemane, psal jste: "...průměrná hloubka pro pohlcení poloviny insolace je >20m - odtamtud může trvat roky, než se vůbec teplo dostane na povrch..."

Z 20 metrů? Roky? Na to jsem reagoval.

Možná jsem Vám ale špatně rozuměl...

0/0
10.12.2013 9:17

J28a15n 38Z50e76m69a48n 6276317761331

Ano to jste špatně rozumněl, pokusil jjsem se řídit vaší radou a používat češtinu tam kde se asi pro porozumnění lépe hodi původní terminologie. :-P Half-value layer pro vodu a peak oblast slunečního povrchového spektra je >20m, což znamená, že polovina záření pronikne hlouběji než 20m (stále významně třeba taky 100m). (http://tumetuestumefaisdubien1.sweb.cz/OCEAN-PENETRATION-BYSOLAR-SPECTRUM.png)

I 20m je už dost hluboko. Tepelný gradient i v povrchové zóně oceánu v případě stoupajícího slunečního trendu účinně brání přidanému teplu, které vzniklo víceméně okamžitě penetraci záření do hloubky, aby se dostalo na povrch. Jakmile je úplně svrchní vrstva teplejší, tepelnému obsahu pod ní nezbývá než difundovat do hloubky nebo být odtransportován proudem někam na vyšší šířky, kde je povrchová teplota nižší a může se na povrch dostat - proto také vznikají horizontální momenty mořských proudů. Ono teplo navíc dodané slunečním trendem nemá moc šancí z hloubek vertikálně uniknout, a i když se trend obrátí, trvá to roky až dekády. Tepelný gradient zejm. v případě stoupajícího trendu oslunění je záporný (teplota klesá s hloubkou) svrchní vrstva téměř vždy teplejší, což ale neznamená, že ta voda pod tím je studená. K tomu se přidružuje halinní konvekce způsobená výparem, která mocně transportuje teplo do hloubky a mechanické míchání dtto -teplo z úplného povrchu se tím dostává hlouběji - obráceně to nejde dokud do toho praží, protože tomu velmi účinně brání jak gravitace tak 2. termodynamický zákon - a výpar to dále jen zhoršuje, protože atmosférická voda velmi účinně pohlcuje tepelné spektrum té tekuté vody a září jeho podstatnou část  zpátky. Rozmezí kritického úhlu rozhraní pro ono spektrum taky odrazí vždy nejméně třetinu záření zpátky (proto také výpar cca třetinou supluje relativně nízkou emisivitu). Suma sumárum oceán je relativně velmi dobrý akumulátor nadbytečného tepla.

0/0
10.12.2013 12:26
Foto

L66a42d91i69s72l34a32v 64M43e74t62e41l15k47a 6970446989435

Pane Zemane, dva mechanismy účinně brání tomu, aby to bylo tak, jak popisujete:

1. Existuje výpar z povrchu oceánu. Ten povrchovou vrstvu ochlazuje. Tím celý vodní sloupec labilizuje (ochlazená voda z povrchu má tendenci klesat dolů) a vede k vertikálnímu promíchávání vody.

2. Existuje vítr, který v povrchové vrstvě vody způsobuje její turbulentní promíchávání.

Střední hloubky termokliny máte na http://en.wikipedia.org/wiki/File:Mixed_layer_depth.png . Tam je vidět, že zejména na zimní polokouli je to rozhodně výrazně víc než těch 20 nebo kolik metrů

0/0
10.12.2013 12:46

J80a75n 31Z67e67m52a75n 6896277431971

Je dobré se na obrázky, které linkujete také pořádně podívat a myslet při tom.

I na zimní polokouli je hloubka promíchávání povětšině podstatně nižší než je penetrační hloubka středu slunečního spektra -a to zejména v tropech a subtropech - do 30° šířky (dělící povrch planety na dvě poloviny) je rovněž >52% veškerého oceánu a zároveň nejvíce osluněného, takže tam pohltí ~2.3x více slunečního záření než zbytek oceánu na vyšších šířkách a to navíc v podstatně větších hloubkách díky menšímu úhlu incidence a refrakci na rozhraní, která penetrační úhel v poměru k úhlu incidence dále velice podstatně snižuje. Povrchový výpar zvýší salinitu a tím hustotu povrchové vody nad úroveň hustoty vody pod ní dříve, než ona povrchová voda dosáhne nižší teploty než voda pod ní, je to také dáno optickými vlastnostmi vody, která je jednak extrémně netransparentní pro atmosférické IR spektrum, které neproniká hlouběji (a není absorbováno hlouběji) než stovky mikrometrů, rovněž vysoká vnitřní odrazivost rozhraní drží termální záření v této vrstvě, která má proto téměř vždy velice podstatně vyšší volumetrický tepelný obsah než cokoli kolem, což je ostatně hlavní příčinou onoho povrchového výparu a mj. principiální nemožnosti měřit SST satelitem v rozumné přesnosti.

Výsledkem halinní konvekce je pak transfer tepla směrem dolů nikoli naopak, tomu dále napomáhají vaše turbulence, zatímco sluneční spektrum mezitím celkem naprosto nerušeně proniká do hloubky, v tropech stále významně i do hloubek větších než 200m (- hloubky, v níž promíchávání probíhá tak maximálně v onom regionku v severním Atlantiku a v jižním oceánu nad 40 rovnoběžkou a samozřejmě jen v zimě). A vzhledem k tomu, že ona irradiance navíc (díky variabilitě sl. aktivity) je méně než promile z celkové irradiance, naprosto bohatě i ono malé procentíko sl. irradiance, které proniká do hloubky pod promíchávanou vrstvou, stačí, aby o to zvyšovala OHC tak dlouho, dokud trend sluneční aktivity trvá.

0/0
10.12.2013 15:00
Foto

L51a81d34i55s60l45a28v 57M69e90t72e54l56k68a 6760656729325

Hezké, dlouhé, šroubované. Fak to neumíte napsat jednoduše?

Kolik procent toho záření Vám ale proniká pod termoklinu? Jinak Vy píšete, jako by všude na Zemi byl pořád den. Co třeba v noci? Co třeba při nízkých výškách Slunce nad obzorem?

0/0
10.12.2013 15:12

J12a78n 35Z49e82m49a10n 6126987741491

No možná šroubované, nevím, alespoň to dává smysl.

Den? Za den se vám nedostane teplo z hloubky 100m na povrch ani pomalu náhodou, natož systematicky a natož ze 200, natož jen za noc. A další den opět slunce vyjde...

Nízká výška? Kouknul jste se vůbec na ten graf, co jsem linkoval minule? Průměrný denní úhel incidence pro (celý světový) oceán je 36.75° a penetrace 26.7° (samozřejmě tam kde není pod ledem). (btw na vysokých úhlech incidence u terminátoru stačí malá vlnitost a sníží vám reflektivitu pomalu na polovinu)..nehledě na to, že i na 89° úhlu incidence je díky refrakci na rozhraní penetrační úhel stále <50°..

Pod termoklinu neproniká žádné signifikantní množství záření  (proto tam ta termoklina mj. je) ani tepla, to je tak nějak princip termokliny způsobené gravitací a svrchním osluněním. Se stoupajícím OHC v photické zóně díky rostoucímu oslunění nicméně termoklina volně klesá níže a vzhledem k jejímu teplotnímu gradientu zejm. v tropech stačí pár desítek metrů na to, aby se tam vešlo veškeré teplo nastřádané oceánem za poslední století (trend SSN 1900-2000 je +39/století -i se Svalgaardovým korigovaným ISN - což znamená TSI trend >0.7W/m2 za století a >1x10^23J tepla jen do oceánu navíc).

0/0
10.12.2013 19:20
Foto

L93a81d17i87s66l91a91v 38M85e53t11e78l85k39a 6520176319745

Mně ty Vaše příspěvky tedy zrovna velký smysl nedávají. Spíš to vidím jako snahu používat za každou cenu cizí slova i tam, kde existují odpovídající česká...

Takže tok tepla z oceánu do atmosféry - nic?

No, mrkněte se na vertikální profily teplot, vlhkostí a hustoty třeba ze sitě Argo.

Víte, pane Zemane, připomínáte mi šíleného vědátora, který si někde v laboratoři pytlíkuje svoje experimenty, nimrá se s tisícinkami čehokoli, pokud možno izolované od veškerého okolí a pak se diví, že ty jeho výsledky jsou pro reálný (a daleko složitější) svět nepoužitelné...:-)

0/0
10.12.2013 19:27
Foto

L98a89d85i12s66l24a63v 72M12e97t83e55l58k46a 6520176759195

... Pardon... Samozřejmě "...teplot, SLANOSTI a hustoty..."

0/0
10.12.2013 19:46

J65a65n 88Z75e83m37a86n 6786117101481

No taky jsem si říkal jaké jsou asi v tom moři ty profily vlhkosti. Ale raději jsem to nekomentoval.:-P

0/0
10.12.2013 20:22



Žebříčky



Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.