Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Foto

K64a31r78e27l 97B95o12h50á37č24e97k 1351457616104

:-)R^

0/0
11.1.2014 13:03

M83i57r58i13a68m 88G54u54g27l96i77e75l74m52e70t71t44i 5621916728797

Muzes mi prosim poslat tel.cislo?Na to stary se neda dovolat...

0/0
11.1.2014 12:41

J54i55ř34í 15Ř50e74z28n49í95k 2142820276425

Pokud dobře rozumím Vašemu hlubokému mlčení, nemáte tedy žádný názor na to, co ty známky ochlazení by mohlo způsobovat? Máte tedy jev a vůbec neznáte síly, které k němu vedly.

0/0
8.12.2013 14:54

J44a75n 95Z12e80m14a87n 6556367551361

Víte ono s tou ledničkou mi to připadalo spíše jako vtip, a na ty se obvykle neodpovídá.

Jinak samozřejmě mám představu, co by to mohlo způsobovat. Máme zde zřejmě nejslabší cyklus sluneční aktivity (každý trvá ~11 let) za posledních nejméně 200 let. Tento velice slabý cyklus (v oficiálním číslování od r. 1755 č. 24) následuje po cyklu (1996-2008, č. 23), který na rozdíl od dalších dvou před ním vykazoval už lehce podprůměrnou aktivitu. Konec období maximální aktivity v tomto cyklu a neobvykle dlouhotrvající přechod (2001-2008) k současnému slabému cyklu celkem přesně v čase koinciduje jak s obratem v trendech mořského ledu, tak se zastavením růstových trendů globální teplotní anomálie v oficiálních datech. Lze to dobře vidět na integrálu slunečního skvrnového čísla  porovnaného s vývojem globální teplotní anomálie: http://tinyurl.com/o8dbpw3

0/0
9.12.2013 2:53
Foto

L60a49d57i63s44l53a79v 20M56e58t19e39l19k16a 6630156379215

Korelace není kauzalita, jak často připomínají klimaskeptici...,

0/0
9.12.2013 20:34

J81a31n 80Z73e93m47a82n 6256187161651

No, ono lepší nějaká korelace než antikorelace (jako v případě povrchové teplotní anomálie a obsahu CO2 v atmosféře posledních 15 let..):-P

0/0
10.12.2013 15:02
Foto

L22a39d95i91s89l61a70v 63M70e89t85e74l73k20a 6780396479845

Nevím, kde jste tu antikorelaci viděl...

0/0
10.12.2013 15:12

J29a59n 32Z23e61m88a72n 6206527421911

tady:

http://www.woodfortrees.org/plot/rss/from:1998/trend/normalise/plot/esrl-co2/from:1998/trend/normalise

0/0
10.12.2013 19:25
Foto

L51a14d56i86s29l94a87v 55M67e29t29e88l40k27a 6420526829955

To si už trošku děláte srandu, žejo?

0/0
10.12.2013 19:29

J53a44n 24Z68e63m29a43n 6546687961141

no původně to byl spíše vtip.

0/0
10.12.2013 20:16

P49a85v14e82l 43K75u12r40a16l 5541894880980

To je totiž dáno tím že 11 letý cyklus není jediným cyklem který naše pidihvězdička má.

známých cyklů je asi 12 a podstatná je jejich superpozice. 11 letý cyklus je nejkratěší... nejdelší známý má asi 50 milionů let.

0/0
16.12.2013 22:10

J30a51n 76Z75e36m69a26n 6736147551331

Pokud vím nejdelší známý cyklus, který má význam pro klima, je ~196-223 milionů let, což je doba 1 galaktického roku, tedy 1 oběh kolem středu naší galaxie. Rychlost, kterou se Slunce při tom pohybuje (a s ním všechny planety a tím i my) je cca  0.07-0.08% rychlosti světla. Je to dostatečná rychlost na to, aby zcela vyvázala sluneční soustavu z gravitace jednotlivých ramen galaxie. Cestuje tak mezi nimi, setkává se s různými mezihvězdnými prostředími, charakteristickými zejména úrovní mezihvězdného záření a množství mezihvězdné hmoty a zažívá tak různé perturbace. 

I onen 11 letý cyklus sl. aktivity je s největší pravděpodobností způsoben gravitační perturbací oběhu Slunce kolem společného barycentra sluneční soustavy ostatními planetami zejména Jupiterem a Saturnem a v krátkodobé perspektivě velmi nepravidelnými změnami momentu jeho oběhu a otáčení, z kterých lze nicméně celkem velmi dobře předpovědět, zda bude sl. cyklus silný nebo slabý a to na staletí dopředu - jen kdyby solární věda chtěla. Což soudě zejm. podle výsledků předpovědních panelů sluneční aktivity, jako např. amerického SWPC se jí opravdu sakra nechce - až to někdy působí doslova komicky a kdy se neshodnou opravdu zásadně - jako v případě současného cyklu, kdy polovina panelu chtěla (a podle mých insider informací od jednoho z členů panelu právě pod tlakem oteplátorské politické agendy), aby předpověď vyhlazeného maxima byla SSN 130, druhá chtěla 72, tak vydali "předpovědi" dvě - dodnes je mají na jejich strákách (viz. druhý graf zde: http://www.swpc.noaa.gov/SolarCycle/SC24/) - po roce dospěli ke kompromisu 90 (také to tam dodnes mají, viz. první graf) - ale realita je s největší pravděpodobností 66.9 viz. poslední tabulka, předposlední sloupec, modře zde: http://www.solen.info/solar/ a krásně se shoduje s neoficiální předpovědí založenou na solárním orbitu - ten se v době počítačů dá dobře nasimulovat viz. např. http://arnholm.org/astro/sun/sc24/sim2).

0/0
17.12.2013 23:14

L98a47d81i17s52l47a43v 89N14á21d91v26o88r81n84í37k 6524535627546

...tato diskuze mi připomíná hovor dvou hluchých......

...prosím zda by zúčastnění odborníci napsali jasné stanovisko na mé dvě otázky.....postačí mi jednoslovné ANO nebo NE...

..otázka první.....OTEPLUJE SE..:????,

..otázka druhá...OCHLAZUJE SE....???

0/0
8.12.2013 13:37

K76a67r87e98l 46N54o38v97á45k 8963668668786

V minulosti se vždy a stále oteplovalo a ochlazovalo.

Je tak vcelku jedno jestli se ochlazuje nebo otepluje.

Co je však skutečností, dnes je chladněji než bylo v minulosti planety obvyklé.

Je tedy pravděpodobnější, že se bude oteplovat.

0/0
8.12.2013 13:42

L61a45d10i85s97l29a23v 37N11á17d23v92o97r33n23í80k 6914585857156

...TO JE JAK Z POHÁDKY O CHYTRÉ HORÁKYNI....

0/0
8.12.2013 13:46

L19a77d69i48s46l19a84v 79N64á37d67v20o15r28n68í67k 6574355457406

eh...sorry za ten řev....

0/0
8.12.2013 13:47

J68a55n 53Z53e16m16a87n 6686337881661

To je docela možné, současná fáze Milankovičových cyklů to vůbec nevylučuje a to dokonce na období nejméně 30 tisíc let.

0/0
9.12.2013 18:01

J36a27n 30Z68e75m65a45n 6586397181181

Jednoznačná odpověď na otázku první: neotepluje.

Na otázku druhou nelze v této chvíli jednoznačně odpovědět, období, v němž globální data naznačují ochlazování, je zatím příliš krátké na to, aby se to s určitostí dalo říci. Známky ochlazování lze vidět v datech o mořském ledu, které jsou na rozdíl od měření globální teplotní anomálie velmi přesné, nicméně i tam bude i v případě pokračování současného trendu trvat až dva roky, než bude s určitostí možno říci, že je to opravdu významné.

+1/0
8.12.2013 17:47

L18a41d48i64s66l61a91v 53N35á48d14v78o97r30n19í45k 6594785827676

..tak tohle už jsem schopen si v kotrbě nějak srovnat...díky....

0/0
8.12.2013 20:59

J58a95n 60Z12e74m56a88n 6596597481931

Tak to jsem rád.

0/0
9.12.2013 17:57

J96a74r12o93s60l10a80v 66M82i88k35u67l57a 3897671516

Snad ještě dodám, že výsledky zpracování dat by (podle mne) měly vypadat třeba asi takto:

"Trend teploty (směrnice přímky) za roky 19.. až 19.. se pohybuje s pravděpodobností 90% v intervalu 0,02 +- 0,18". (podle jiného modelu a autora třeba  -0,03 +- 0,21)

Pak je teprve prostor k diskuzi jestli je to totéž nebo ne, jestli se ochlazuje nebo otepluje.

Zkuste to, autoreR^

0/0
8.12.2013 8:45

P84a18v16e48l 96K37u43r60a29l 5801874260710

90 procentní (hluboce nad 2 sigma) pravděpodobnost 900 procentní relativní chyby je naprosto bombastická. (Nebo 700 procentní)

Takový výsledek by se nikdo neměl odvážit vyslovit veřejně.

0/0
16.12.2013 22:13

J63a27r51o41s87l14a97v 40M46i30k20u90l31a 3917101176

Hlavní nedostak úplně všech těch křivek je, že pro daný trend všude chybí rozptyl- chyba, daná tak silně rozházenými daty. Kdyby ty rozptyly uvedeny byly, zjistilo by se, že mezi nimi žádný rozdíl není.

Skutečnost je pak taková, jak to bylo bylo s tím Cimrmanem: Radiokarbonovou metodou bylo zjištěno, že se narodil v r. 1884 plus mínus 150 let (prosím, neberte mě za slovo, jde o tu absurditu)

+1/−1
8.12.2013 6:40

J20a51n 94Z35e58m60a26n 6986287221191

Je váš omyl, že jsem to nezoušel. Protože ano, nevím proč bych tím měl čtenáře nějakého blogu zatěžovat, když je to irelevantní a jde v první řadě o porovnání směrů naznačených trendů ne jejich magnitudy. U dat mořského ledu, o které jde v článku zcela v první řadě (a CW13hybrid a jeho porovnání s reálnými daty globální teplotní anomálie je pouze pretextem k jejich prezentaci), nemá chybové rozptyly smysl do grafů dávat, protože jsou tak malé, že nejsou v grafu skoro vidět a v podstatě je nahrazuje zvolená tloušťka čar trendů a průběžných průměrů. (čistě pro příklad: http://tumetuestumefaisdubien1.sweb.cz/Global_seaice_extent_NSIDC-standard-error.png) 

Ohledně teploty tak až sami publikující v královských časopisech to budou v bombastické prezentaci svých dílek (-s explicitními tvrzeními typu "otepluje se dvapůlkrát více, než jsme mysleli" či "je čtyřikrát větší pravděpodobnost, že se oteplování zrychlilo, než že se zastavilo" -kreré drtivá většina známých reálných dat nepodporuje ani náhodou) prominentně ve svých grafech určených k prezentaci výsledků činit, dám milerád na vaše rady. Pro čtenáře blogů jde v každém případě jen o znesrozumitelnění už tak dost složité věci. V článku netvrdím nic o signifikanci těch trendů, a taky tím nikdo zatím s určitostí netvrdí, že se ochlazuje. Že nesignifikance neznamená neexistenci trendu ale vědí i C&W. To všichni víme, že u teplot je chyba tak velká, že se k ní těžko dobereme i na rozpětí několika desetiletí.

Bohužel pro CAGW klimalarmismus není tomu tak u onoho ledu -dammage-control bude už opravdu velmi těžká dojde-li ještě jednu sezónu k pokračování naznačených trendů (což je celkem pravděpodobné -alespoň jak tak koukám do dat o solární aktivitě a orbitálních dat o vzdálenosti Země od Slunce pro rok 2014 - předpověditelné s přesností na ~20m se sigma=~3km nicméně variabilitou ~30 tisíc km - ančto nejsem alarmistický klimatolog a nemám to zakázáno od Stronga, tak co takové věci znamenají celkem rozumím)...

0/0
8.12.2013 13:00

P57e39t39r 43H57l49i78n78o89m93a30z 5373799757

Šlo o prověření stagnace teplot tuším od r. 1998. Důležitou informací je, že satelitní měření nám ukázalo větší trend a není zase tak úplně důležité, kolik přesně. Jistě jste si mohl všimnout, že tento oteplovací trend klimatologové neprezentují, jde jenom o doplňkovou práci. Prostě existují různé skupiny, které nad něčím bádají a vyhodnocují. Na Arktidě jsou změny nejvíce znatelné a tak je jasné, že, pokud tam není dostatek měřících přístrojů, výsledek bude lišit.

0/−1
8.12.2013 0:37

J29a92n 18Z98e38m55a41n 6176117681641

Satelitní měření pro Arktidu pro periodu 1998-současnost se celkem neliší - RSS ukazuje trošku menší UAH větší trend, ale oba víceméně zcela rovný trend od r. 2005.

Měření se více liší pro tropy -větší záporný trend RSS a menší UAH. Tj. v periodě 1998-současnost tam naprosto nic nikde v žádných datech nenasvědčuje jakoukoli pozitivní kontribuci globálnímu trendu -a tropy v HadCrut4 dělení jsou přesně polovina světa.

Pak máme onu Antarktidu a tam se RSS a UAH opravdu zásadně liší, navíc to zřejmě není tím, že RSS neměří od 83° nahoru -protože pozemní stanice ve vnitrozemí mají všechny relativně výrazně záporný trend v období od 2005. Ale tím se neříká že UAH data jsou špatná, jen to, že jednoduše neměří teplotu povrchu (a existují pádné důvody proč ne, takové, že RSS se tím na nejvyšších šířkách vůbec neobtěžuje) korelace s dostupnými pozemními měřeními pro ono období divergence v CW13 hybridních datech je jasně záporná.

Proto toto vše je CW13 jasně invalidní, žádné zlepšení HadCrut4 nepřináší, spíše naopak, protože re-baseline jasně ztrácí hromady skutečných měření, jak přiznávají sami autoři (2%) a jak se po vydání článku ukázalo je to naprosto nejvíce právě kolem Antarktidy (což autoři zamlčeli a tím pádem je celá věc na hranici vědeckého podvodu) a stále mnohem více než kde jinde v Africe a v Arktidě a výsledek patří tudíž jasně do koše (nejen onen červený trend -který je víceméně to hlavní, co autoři a s nimi alrmistické weby z článku bombasticky prezentovaly - ještě než jim ho vůbec vydali, takže tvrzení o "doplňkové práci" působí jaksi poněkud jako dammage-control.)

Tímto vyfukováním troposférického vzduchu do povrchových buněk cesta ke zlatému globálnímu datasetu a zlepšení HadCrut4 jasně nevede a celé slavné CW13 je víceméně Cimrmanovština -v tomto případě v královském meteorologickém časopisu.

Já také bádám nad satelitními a astronomickými daty a vidím tam věci, ze kterých by se všem klimatologům protočily panenky, ale nedělám z toho cirkus.

0/0
8.12.2013 1:45

P88e97t59r 54H68l21i11n53o55m58a60z 5673399257

Měl by jste se držet té práce, ze které vycházíte. Ten rozdíl mezi daty GISS a HadCRUT (přechod z HadCRUT2 na HadCRUT3) se tam vysvětluje včetně dalších věcí.  Cirkus z toho samozřejmě děláte, protože to spojujete s tím, že na globální oteplení nevěříte. http://www.realclimate.org/index.php/archives/2013/11/global-warming-since-1997-underestimated-by-half/ / http://svs.gsfc.nasa.gov/vis/a000000/a004000/a004030/

Jaký trend je prezentován IPCC? Není tam teplotní rozptyl nejistoty?

0/−1
8.12.2013 10:25

J70a93n 21Z33e86m26a43n 6956967131281

Já z ní nevycházel. Původně měl být článek sea-ice report, ale chtělo se, abych se vyjádřil k CW13, tak jsem si to vzal za záminku. Pochopte, že se jedná o článek na blog, ne do vědeckého časopisu.

A není také vůbec pravda, že na oteplení nevěřím, podle mě k němu od 70. let do 2. pol. 90. let nepochybně došlo, zejména na severní polokouli. I vývoj mořského ledu to ostatně potvrzuje.

Otázka pro mě spíše je, co ho způsobilo. A protože mám za to, že obvyklý výklad vývoje celestiálních faktorů - třeba sluneční aktivity, pokud se tím mezi IPCC klimatology tedy kdy někdo vůbec zabývá -je špatně (a ve skutečnosti dobře koinciduje se zlomovými body trendů teplot, a to proto, že mechanismy ovlivňování povrchové teplotní variability jsou jiné než se všeobecně soudí -variabilita sluneční radiace se nechová planckovsky a víceméně celý viditelný region variuje v protifázi ke slunečnímu cyklu stejně jako části IR a dokonce UV (B) a TSI proto není vůbec dobrým indikátorem povrchového oslunění a tudíž jeho korelování s teplotami nemá víceméně žádnou podstatnou vypovídací hodnotu o vztahu sluneční aktivity a povrchových teplot), a také existují další výrazné faktory jako orbitální perturbace, výrazně pochybuji o tom, že by v tom oteplování antropogenní faktory hrály nějakou zásadní roli -a není to rozhodně otázka nějaké víry.

Jinak to, co linkujete z realclimate, je zářný příklad celé té propagandy, ten bombastický červený tučný trend, potulující se nyní všude po internetu a obvykle tvořící hlavní část poselství o CW13 jednoduše nemá moc podklad v reálných datech, je jasně falešný a patrně výsledkem ne doplnění vypočtených hodnod z UAH TLT, ale naopak ztráty skutečných dat z HadCrut4 díky anomalizaci. Viz grafy a mapka zde: http://climateaudit.org/2013/11/23/data-coverage-in-cowtan-and-way/, všimněte si zejména načasování - koinciduje velmi intimně z počátkem divergence (~2003) hybridních dat od HadCrut4 na grafu 5b přímo v CW13 článku. Chytrému napověz.

0/0
8.12.2013 17:32
Foto

L19a96d59i57s30l59a79v 83M73e45t47e35l32k41a 6430626969635

"...také existují další výrazné faktory jako orbitální perturbace..." - jaké? Jak velké jsou? Jaký vliv mají na TSI a další radiační charakteristiky?

"...víceméně celý viditelný region variuje v protifázi ke slunečnímu cyklu stejně jako části IR a dokonce UV (B)..." - lze to chápat tak, že při vyšší sluneční aktivitě TSIU klesá? A pokud jde o UVB, tak to ovlivňuje především ozon....

0/0
8.12.2013 20:57

J15a35n 80Z83e21m21a21n 6456207971491

Dobré otázky. Co se týče orbitální perturbace lze to nyní spočítat díky semiempirickému modelu sluneční soustavy NASA-JPL Horizons používaném k navádění kosmických misí a poskytujícím data o vzdálenosti Země od Slunce s přesností ±15m a sigma=~3km (jak jsem si ověřil -data potřebuji na vyloučení poziční artefaktů z družicových dat ze SORCE).

Z těch vychází dva základní poznatky. Zaprvé délka anomalistického roku variovala v období 1970-současnost mezi 363.0 a 367.9 dny (např. tento rok je dlouhý 367.3 dne, zatímco např. rok 2012 byl dlouhý 363.15 dne, rok 2011 366.25 dne) a průměrná vzdálenost Země od Slunce variovala  v rozmezí ~32700 km, což znamená variabilitu průměrného TSI za anomalistický rok až ~0.6W/m2. Důležitý je rovněž antiintuitivní fakt, že čím delší rok, tím blíže je Země ke Slunci a naopak - efekty délky roku a vzdálenosti se tak v radiačním budgetu násobí. Zadruhé variují podstatně i průměrné vzdálenosti a délka období mezi perihéliem a aféliem a obráceně (v období od r. 1970 o ~49 tisíc km, znamenající variabilitu TSI mezi první a druhou půlkou roku až ~0.9W/m2) a opět efekty délky období v čase a vzdálenosti se vzájemně násobí.

Co se týče vlivu perturbací na spektrální variabilitu irradiance zatím to není jasné, to je jedna z věcí, které se snažím zjistit, SSI data ukazují opravdu výrazně větší anomalistickou cycklickou variabilitu než by implikovaly obvyklé problémy s přesným určením pozice družic vzhledem ke Slunci - zatím nevím určitě jestli nejde o poziční artefakt (snažím se zjistit), nebo jde skutečně o efekt spektrální atenuace v prostoru mezi Sluncem a Zemí (není tak úplně prázdný) a stoupající v takovém případě samozřejmě se vzdáleností, která mezi aféliem a perihéliem variuje o 5 mil. km. Tam hraje také roli variující vzdálenost Země k disku, kde je podstatně větší koncentrace meziplanetární hmoty, zatím ale nejsem schopen říci v této souvislosti žádná čísla, protože je zatím jednoduše nevím.

0/0
9.12.2013 4:12
Foto

L55a90d48i11s34l18a41v 27M79e20t20e35l44k96a 6810176959565

"...průměrná vzdálenost Země od Slunce variovala  v rozmezí ~32700 km, což znamená variabilitu průměrného TSI za anomalistický rok až ~0.6W/m2." - Nesouhlasím. To by musela být vzdálenost Země od Slunce o těch cca 33000 km nižší po celý rok a to jistě není.

"...čím delší rok, tím blíže je Země ke Slunci a naopak..." - A co Keplerovy zákony?

0/0
9.12.2013 9:02

J28a61n 44Z59e83m84a91n 6826977981191

No to se právě sakra mýlíte. Já sice chápu, že nové věci jsou obvykle těžko stravitelné, ale je dobré nechávat mysl otevřenou.

Zde se opravdu myslí průměrná vzdálenost za celé období anomalistického roku. V jeho rámci vzdálenost od Slunce ostatně variuje samozřejmě mnohem více než oněch 32 tisíc kilometrů, typický rozdíl ve vzdálenosti Země od Slunce mezi aféliem a perihéliem je ~5 milionů kilometrů, což čistě vzdáleností (irradiance klesá se čtvercem vzdálenosti) znamená rozdíl v TSI ~88W/m2.

Ve skutečnosti je to podle přesného měření SORCE TIM ještě více a to 1. kvůli atenuaci v prostoru mezi Sluncem a Zemí (která je změřena býti průměrně ~1x10^-5W/m2 na 1 km) a 2. kvůli měnící se úhlové magnitudě Slunce, což dělá zbytek rozdílu. Typický rozdíl v TSI mezi průměrným aféliem a perihéliem je změřen býti ~90.9W/m2.

Jinak zde máte co vychází pro anomal. rok z NASA-JPL solar delta dat (minulost změřená, ty dva roky do budoucnosti vypočtené):

http://tumetuestumefaisdubien1.sweb.cz/JPL-EPH10m-sundistance-anyear-length.png

zde pro půlroční období perihelion aphelion a obráceně: http://tumetuestumefaisdubien1.sweb.cz/JPL-EPH10m-sundistance-per-aph.png Na Keplerovy zákony zapomeňte, tady nejde o oběh jediné planety kolem slunce ale o orbitální perturbace oběhu naší planety způsobené hned několika masivními vnějšími planetami (měnícími významně rovněž orbitální dráhu samotného Slunce kolem barycentra celé sluneční soustavy) tj. změnu přesně eliptické oběžné dráhy, pro niž platí identita plochy průvodiče, do nepravidelných drah, pro něž sice stále platí přibližně, ale neplatí už přesně. Časem se to vyrovnává, ale nejkratší významný cyklus je společná synodická perioda se Saturnem (19let) - cyklus krásně viditelný na tom prvním grafu. Význam mají samozřejmě i Uran s Neptunem ale to se pořádně projeví jen při konjunkcích se Saturnem. A prosím, toto ale není astrologie.

0/0
9.12.2013 17:41

J12a38n 21Z77e58m65a13n 6306557221301

teda aby to bylo jasné myslím periodu Jupiteru se Saturnem

0/0
9.12.2013 17:52
Foto

L17a27d10i81s96l39a34v 64M59e76t60e60l34k16a 6660566919385

Proč periodu Jupitera se Saturnem, když větší vliv než Saturn má Venuše?

0/0
9.12.2013 20:32

J98a95n 95Z62e67m23a16n 6896797321751

Venuše obíhá rychle, synodická perioda je 584 dni a její vliv se tudíž rychle zase vyrovnává.

0/0
9.12.2013 21:17
Foto

L73a88d94i74s31l32a20v 94M34e18t40e31l73k91a 6520556459825

Rozdíly mezi periheliem a afeliem nechte stranou, to jsou pravidelné změny dané výstředností zemské dráhy. Ty jsou podstatné. Že rozdíl TSI je v průměru kolem 90 W/m2 - nic nového. Pak tady máte nepravidelnosti zemské dráhy kolem Slunce. Ty udělají maximálně pár desetin W/m2, ale ne systematicky, jen na nějaký čas. Takže v dlouhodobějším průměru zase nic. Těch cca 1x10^-5 W/m2  na kilometr je normální geometrické zeslabení intenzity slunečního záření přibližně při střední vzdálenosti Země od Slunce. Jistě že se to musí naměřit, to je prostě fyzika. No a pokud jde o vlivy planet, ty jsou malé...

P.S.: A nemohl byste psát nějak více česky? Spousta výrazů, které používáte, má dobré české ekvivalenty...

0/0
9.12.2013 20:31

J78a62n 68Z50e61m41a15n 6396377941331

Já netvrdím, že orbitální perturbace nějakým způsobem dělají zásadní systematickou změnu TSI po delší dobu, ani že vlivy planet na Zemi jsou nějaké zásadně velké (to spíše na Slunce, s tím to vrtí o pěknou řádku statisíců kilometrů) ale pro meziroční variace ony desetiny W/m2 bohatě stačí a mělo by se s tím už počítat.

0/0
9.12.2013 21:00
Foto

L17a17d43i58s42l37a65v 65M36e26t75e45l81k98a 6850526599235

No, on klimatický systém poměrně dobře shlazuje i 11-letou periodicitu, která je v TSI rozhodně alespoň srovnatelná s vlivy, které popisujete.

0/0
9.12.2013 21:32

J83a14n 54Z65e38m48a26n 6456467931711

To máte pravdu, shlazuje. To naprosto souhlasím.

Sluneční aktivita a její variace je trochu jiná pohádka než variace dané orbitální vzdáleností. Drtivou většinu variace solárního cyklu, která se vůbec dostane atmosférou na povrch, pohltí a rozmělní oceán, protože na to pohlcování na rozdíl od všeho ostatního má desítky metrů - průměrná hloubka pro pohlcení poloviny insolace je >20m - odtamtud může trvat roky, než se vůbec teplo dostane na povrch, a zvláště pokud je v insolaci rostoucí trend - pak Newtonův zákon spolu s 2. termodynamickým velmi účinně zabrání vertikálnímu pohybu tepelného obsahu směrem k hladině a jemu nezbývá než zůstat nebo být dopraven horizontálními proudy někam, kde je nižší povrchová teplota a kde se mu to zdaří. Mechanické promíchávání tento "skleníkový efekt" (co do množství tepla hrající v něm roli mnohokrát silnější než ten v atmosféře) v případě rostoucího trendu sluneční aktivity jen dále prohlubuje, protože napomáhá transportu tepla do ještě větší hloubky. V případě klesajícího se naopak transfer tepla z hloubky gravitací urychluje.

Variabilita daná variací orbitální vzdálenosti má podstatně jiný charakter než variabilita oslunění v rámci sl. cyklu, protože víceméně nemění spektrum, ale pouze celkovou intenzitu. U té nicméně také záleží, zda dopadne na pevninu nebo oceán, severní nebo jižní polokouli  - vzhledem k zásadnímu rozdílu v ploše oceánu mezi oběma polokoulemi resp. jeho rozložení na více osluněných šířkách a jeho schopnosti nejen teplo pohlcovat, ale i akumulovat díky velmi vysoké tepelné kapacitě s podstatně menší změnou povrchové teploty a z toho vyplývající menší změnou tepelného transferu vyzařováním, který navíc díky relativně nízké emisivitě vody/vysoké vnitřní odrazivosti rozhraní se vzduchem probíhá velmi výrazně cestou výparu do atmosféry a zcela zásadně mění nejen její tepelný profil ale i optické vlastnosti jak pro příchozí tak zejm. odchozí záření.

0/0
9.12.2013 23:18
Foto

L66a23d88i60s61l96a51v 73M93e57t26e16l72k46a 6960356139555

S tou vodou - směšovací vrstva je rozhodně silnější než 20 m a v žádném případě netrvá roky, než by se to teplo dostalo k povrchu, pane Zemane. Mechanické promíchávání je největší u povrchu a s hloubkou klesá...

0/0
9.12.2013 23:32

J65a57n 86Z49e11m87a78n 6866697231701

" v žádném případě netrvá roky, než by se to teplo dostalo k povrchu"

No to se teda sakra mejlíte. Při stoupajícím slunečním trendu, tak jako to slunce předvedlo ve 20. století, kdy mezi sl. cyklem 14 a 22 vzrostlo průměrné skvrnové číslo ve sl. cyklu více než na dvojnásobek, celková úroveň TSI o >0.7W/m2 a SST o >0.6°C, může trvat disipace onoho naakumulovaného tepla v řádech 10^23! J, které tento trend sl. aktivity přinejmenším vnesl do oceánu, klidně i několik dekád!!

0/0
10.12.2013 0:18
Foto

L91a29d48i15s14l39a73v 11M50e34t81e78l79k23a 6260576119975

Pane Zemane, psal jste: "...průměrná hloubka pro pohlcení poloviny insolace je >20m - odtamtud může trvat roky, než se vůbec teplo dostane na povrch..."

Z 20 metrů? Roky? Na to jsem reagoval.

Možná jsem Vám ale špatně rozuměl...

0/0
10.12.2013 9:17

J98a79n 60Z75e43m58a24n 6836967101271

Ano to jste špatně rozumněl, pokusil jjsem se řídit vaší radou a používat češtinu tam kde se asi pro porozumnění lépe hodi původní terminologie. :-P Half-value layer pro vodu a peak oblast slunečního povrchového spektra je >20m, což znamená, že polovina záření pronikne hlouběji než 20m (stále významně třeba taky 100m). (http://tumetuestumefaisdubien1.sweb.cz/OCEAN-PENETRATION-BYSOLAR-SPECTRUM.png)

I 20m je už dost hluboko. Tepelný gradient i v povrchové zóně oceánu v případě stoupajícího slunečního trendu účinně brání přidanému teplu, které vzniklo víceméně okamžitě penetraci záření do hloubky, aby se dostalo na povrch. Jakmile je úplně svrchní vrstva teplejší, tepelnému obsahu pod ní nezbývá než difundovat do hloubky nebo být odtransportován proudem někam na vyšší šířky, kde je povrchová teplota nižší a může se na povrch dostat - proto také vznikají horizontální momenty mořských proudů. Ono teplo navíc dodané slunečním trendem nemá moc šancí z hloubek vertikálně uniknout, a i když se trend obrátí, trvá to roky až dekády. Tepelný gradient zejm. v případě stoupajícího trendu oslunění je záporný (teplota klesá s hloubkou) svrchní vrstva téměř vždy teplejší, což ale neznamená, že ta voda pod tím je studená. K tomu se přidružuje halinní konvekce způsobená výparem, která mocně transportuje teplo do hloubky a mechanické míchání dtto -teplo z úplného povrchu se tím dostává hlouběji - obráceně to nejde dokud do toho praží, protože tomu velmi účinně brání jak gravitace tak 2. termodynamický zákon - a výpar to dále jen zhoršuje, protože atmosférická voda velmi účinně pohlcuje tepelné spektrum té tekuté vody a září jeho podstatnou část  zpátky. Rozmezí kritického úhlu rozhraní pro ono spektrum taky odrazí vždy nejméně třetinu záření zpátky (proto také výpar cca třetinou supluje relativně nízkou emisivitu). Suma sumárum oceán je relativně velmi dobrý akumulátor nadbytečného tepla.

0/0
10.12.2013 12:26
Foto

L68a41d57i46s68l63a82v 24M64e48t63e27l55k89a 6390186559875

Pane Zemane, dva mechanismy účinně brání tomu, aby to bylo tak, jak popisujete:

1. Existuje výpar z povrchu oceánu. Ten povrchovou vrstvu ochlazuje. Tím celý vodní sloupec labilizuje (ochlazená voda z povrchu má tendenci klesat dolů) a vede k vertikálnímu promíchávání vody.

2. Existuje vítr, který v povrchové vrstvě vody způsobuje její turbulentní promíchávání.

Střední hloubky termokliny máte na http://en.wikipedia.org/wiki/File:Mixed_layer_depth.png . Tam je vidět, že zejména na zimní polokouli je to rozhodně výrazně víc než těch 20 nebo kolik metrů

0/0
10.12.2013 12:46

J50a30n 36Z12e52m21a98n 6866937281311

Je dobré se na obrázky, které linkujete také pořádně podívat a myslet při tom.

I na zimní polokouli je hloubka promíchávání povětšině podstatně nižší než je penetrační hloubka středu slunečního spektra -a to zejména v tropech a subtropech - do 30° šířky (dělící povrch planety na dvě poloviny) je rovněž >52% veškerého oceánu a zároveň nejvíce osluněného, takže tam pohltí ~2.3x více slunečního záření než zbytek oceánu na vyšších šířkách a to navíc v podstatně větších hloubkách díky menšímu úhlu incidence a refrakci na rozhraní, která penetrační úhel v poměru k úhlu incidence dále velice podstatně snižuje. Povrchový výpar zvýší salinitu a tím hustotu povrchové vody nad úroveň hustoty vody pod ní dříve, než ona povrchová voda dosáhne nižší teploty než voda pod ní, je to také dáno optickými vlastnostmi vody, která je jednak extrémně netransparentní pro atmosférické IR spektrum, které neproniká hlouběji (a není absorbováno hlouběji) než stovky mikrometrů, rovněž vysoká vnitřní odrazivost rozhraní drží termální záření v této vrstvě, která má proto téměř vždy velice podstatně vyšší volumetrický tepelný obsah než cokoli kolem, což je ostatně hlavní příčinou onoho povrchového výparu a mj. principiální nemožnosti měřit SST satelitem v rozumné přesnosti.

Výsledkem halinní konvekce je pak transfer tepla směrem dolů nikoli naopak, tomu dále napomáhají vaše turbulence, zatímco sluneční spektrum mezitím celkem naprosto nerušeně proniká do hloubky, v tropech stále významně i do hloubek větších než 200m (- hloubky, v níž promíchávání probíhá tak maximálně v onom regionku v severním Atlantiku a v jižním oceánu nad 40 rovnoběžkou a samozřejmě jen v zimě). A vzhledem k tomu, že ona irradiance navíc (díky variabilitě sl. aktivity) je méně než promile z celkové irradiance, naprosto bohatě i ono malé procentíko sl. irradiance, které proniká do hloubky pod promíchávanou vrstvou, stačí, aby o to zvyšovala OHC tak dlouho, dokud trend sluneční aktivity trvá.

0/0
10.12.2013 15:00
Foto

L45a71d80i36s42l86a50v 66M23e40t58e97l11k21a 6680896349725

Hezké, dlouhé, šroubované. Fak to neumíte napsat jednoduše?

Kolik procent toho záření Vám ale proniká pod termoklinu? Jinak Vy píšete, jako by všude na Zemi byl pořád den. Co třeba v noci? Co třeba při nízkých výškách Slunce nad obzorem?

0/0
10.12.2013 15:12

J35a22n 31Z21e40m84a11n 6396737231361

No možná šroubované, nevím, alespoň to dává smysl.

Den? Za den se vám nedostane teplo z hloubky 100m na povrch ani pomalu náhodou, natož systematicky a natož ze 200, natož jen za noc. A další den opět slunce vyjde...

Nízká výška? Kouknul jste se vůbec na ten graf, co jsem linkoval minule? Průměrný denní úhel incidence pro (celý světový) oceán je 36.75° a penetrace 26.7° (samozřejmě tam kde není pod ledem). (btw na vysokých úhlech incidence u terminátoru stačí malá vlnitost a sníží vám reflektivitu pomalu na polovinu)..nehledě na to, že i na 89° úhlu incidence je díky refrakci na rozhraní penetrační úhel stále <50°..

Pod termoklinu neproniká žádné signifikantní množství záření  (proto tam ta termoklina mj. je) ani tepla, to je tak nějak princip termokliny způsobené gravitací a svrchním osluněním. Se stoupajícím OHC v photické zóně díky rostoucímu oslunění nicméně termoklina volně klesá níže a vzhledem k jejímu teplotnímu gradientu zejm. v tropech stačí pár desítek metrů na to, aby se tam vešlo veškeré teplo nastřádané oceánem za poslední století (trend SSN 1900-2000 je +39/století -i se Svalgaardovým korigovaným ISN - což znamená TSI trend >0.7W/m2 za století a >1x10^23J tepla jen do oceánu navíc).

0/0
10.12.2013 19:20
Foto

L10a96d81i56s81l77a96v 95M14e24t40e40l17k44a 6280596959635

Mně ty Vaše příspěvky tedy zrovna velký smysl nedávají. Spíš to vidím jako snahu používat za každou cenu cizí slova i tam, kde existují odpovídající česká...

Takže tok tepla z oceánu do atmosféry - nic?

No, mrkněte se na vertikální profily teplot, vlhkostí a hustoty třeba ze sitě Argo.

Víte, pane Zemane, připomínáte mi šíleného vědátora, který si někde v laboratoři pytlíkuje svoje experimenty, nimrá se s tisícinkami čehokoli, pokud možno izolované od veškerého okolí a pak se diví, že ty jeho výsledky jsou pro reálný (a daleko složitější) svět nepoužitelné...:-)

0/0
10.12.2013 19:27
Foto

L76a39d89i86s55l18a27v 90M71e58t54e35l45k14a 6930846459435

... Pardon... Samozřejmě "...teplot, SLANOSTI a hustoty..."

0/0
10.12.2013 19:46

J62a93n 85Z79e38m82a88n 6536747261661

No taky jsem si říkal jaké jsou asi v tom moři ty profily vlhkosti. Ale raději jsem to nekomentoval.:-P

0/0
10.12.2013 20:22



Bohyně v teplácích od Armaniho

Petice

Na co je hrdá ta, která má tepláky pro všechny příležitosti? Přečtěte si rozhovor se Zuzanou Hubeňákovou.

Žebříčky



Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.