Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Foto

K25a14r58e50l 63B61o52h68á67č28e82k 1161527236934

:-)R^

0/0
11.1.2014 13:03

M35i88r20i52a50m 90G28u37g89l74i41e15l77m97e29t47t81i 5911576558927

Muzes mi prosim poslat tel.cislo?Na to stary se neda dovolat...

0/0
11.1.2014 12:41

J22i89ř42í 95Ř89e27z39n18í20k 2132660526855

Pokud dobře rozumím Vašemu hlubokému mlčení, nemáte tedy žádný názor na to, co ty známky ochlazení by mohlo způsobovat? Máte tedy jev a vůbec neznáte síly, které k němu vedly.

0/0
8.12.2013 14:54

J57a65n 61Z92e57m98a20n 6786367571831

Víte ono s tou ledničkou mi to připadalo spíše jako vtip, a na ty se obvykle neodpovídá.

Jinak samozřejmě mám představu, co by to mohlo způsobovat. Máme zde zřejmě nejslabší cyklus sluneční aktivity (každý trvá ~11 let) za posledních nejméně 200 let. Tento velice slabý cyklus (v oficiálním číslování od r. 1755 č. 24) následuje po cyklu (1996-2008, č. 23), který na rozdíl od dalších dvou před ním vykazoval už lehce podprůměrnou aktivitu. Konec období maximální aktivity v tomto cyklu a neobvykle dlouhotrvající přechod (2001-2008) k současnému slabému cyklu celkem přesně v čase koinciduje jak s obratem v trendech mořského ledu, tak se zastavením růstových trendů globální teplotní anomálie v oficiálních datech. Lze to dobře vidět na integrálu slunečního skvrnového čísla  porovnaného s vývojem globální teplotní anomálie: http://tinyurl.com/o8dbpw3

0/0
9.12.2013 2:53
Foto

L19a19d52i75s78l46a78v 72M35e81t28e25l48k98a 6110646189205

Korelace není kauzalita, jak často připomínají klimaskeptici...,

0/0
9.12.2013 20:34

J67a53n 90Z63e48m59a42n 6706717271861

No, ono lepší nějaká korelace než antikorelace (jako v případě povrchové teplotní anomálie a obsahu CO2 v atmosféře posledních 15 let..):-P

0/0
10.12.2013 15:02
Foto

L78a39d60i47s78l87a18v 55M16e64t58e81l14k81a 6890646769875

Nevím, kde jste tu antikorelaci viděl...

0/0
10.12.2013 15:12

J22a44n 96Z49e48m17a73n 6606137101801

tady:

http://www.woodfortrees.org/plot/rss/from:1998/trend/normalise/plot/esrl-co2/from:1998/trend/normalise

0/0
10.12.2013 19:25
Foto

L56a37d81i27s66l86a16v 28M25e19t13e84l43k70a 6660196439955

To si už trošku děláte srandu, žejo?

0/0
10.12.2013 19:29

J47a92n 87Z69e66m30a50n 6856537831841

no původně to byl spíše vtip.

0/0
10.12.2013 20:16

P67a79v30e69l 47K88u17r15a27l 5931554800460

To je totiž dáno tím že 11 letý cyklus není jediným cyklem který naše pidihvězdička má.

známých cyklů je asi 12 a podstatná je jejich superpozice. 11 letý cyklus je nejkratěší... nejdelší známý má asi 50 milionů let.

0/0
16.12.2013 22:10

J39a46n 78Z63e55m75a90n 6346177481951

Pokud vím nejdelší známý cyklus, který má význam pro klima, je ~196-223 milionů let, což je doba 1 galaktického roku, tedy 1 oběh kolem středu naší galaxie. Rychlost, kterou se Slunce při tom pohybuje (a s ním všechny planety a tím i my) je cca  0.07-0.08% rychlosti světla. Je to dostatečná rychlost na to, aby zcela vyvázala sluneční soustavu z gravitace jednotlivých ramen galaxie. Cestuje tak mezi nimi, setkává se s různými mezihvězdnými prostředími, charakteristickými zejména úrovní mezihvězdného záření a množství mezihvězdné hmoty a zažívá tak různé perturbace. 

I onen 11 letý cyklus sl. aktivity je s největší pravděpodobností způsoben gravitační perturbací oběhu Slunce kolem společného barycentra sluneční soustavy ostatními planetami zejména Jupiterem a Saturnem a v krátkodobé perspektivě velmi nepravidelnými změnami momentu jeho oběhu a otáčení, z kterých lze nicméně celkem velmi dobře předpovědět, zda bude sl. cyklus silný nebo slabý a to na staletí dopředu - jen kdyby solární věda chtěla. Což soudě zejm. podle výsledků předpovědních panelů sluneční aktivity, jako např. amerického SWPC se jí opravdu sakra nechce - až to někdy působí doslova komicky a kdy se neshodnou opravdu zásadně - jako v případě současného cyklu, kdy polovina panelu chtěla (a podle mých insider informací od jednoho z členů panelu právě pod tlakem oteplátorské politické agendy), aby předpověď vyhlazeného maxima byla SSN 130, druhá chtěla 72, tak vydali "předpovědi" dvě - dodnes je mají na jejich strákách (viz. druhý graf zde: http://www.swpc.noaa.gov/SolarCycle/SC24/) - po roce dospěli ke kompromisu 90 (také to tam dodnes mají, viz. první graf) - ale realita je s největší pravděpodobností 66.9 viz. poslední tabulka, předposlední sloupec, modře zde: http://www.solen.info/solar/ a krásně se shoduje s neoficiální předpovědí založenou na solárním orbitu - ten se v době počítačů dá dobře nasimulovat viz. např. http://arnholm.org/astro/sun/sc24/sim2).

0/0
17.12.2013 23:14

L61a33d71i90s88l83a98v 45N91á76d68v47o39r10n15í54k 6244735577546

...tato diskuze mi připomíná hovor dvou hluchých......

...prosím zda by zúčastnění odborníci napsali jasné stanovisko na mé dvě otázky.....postačí mi jednoslovné ANO nebo NE...

..otázka první.....OTEPLUJE SE..:????,

..otázka druhá...OCHLAZUJE SE....???

0/0
8.12.2013 13:37

K78a10r20e92l 51N29o43v28á64k 8963468688116

V minulosti se vždy a stále oteplovalo a ochlazovalo.

Je tak vcelku jedno jestli se ochlazuje nebo otepluje.

Co je však skutečností, dnes je chladněji než bylo v minulosti planety obvyklé.

Je tedy pravděpodobnější, že se bude oteplovat.

0/0
8.12.2013 13:42

L81a87d63i97s71l37a15v 88N47á29d16v62o34r80n55í92k 6574925347496

...TO JE JAK Z POHÁDKY O CHYTRÉ HORÁKYNI....

0/0
8.12.2013 13:46

L34a69d93i61s40l10a97v 73N40á95d89v80o40r18n11í59k 6444475257746

eh...sorry za ten řev....

0/0
8.12.2013 13:47

J81a91n 40Z29e24m91a59n 6286927531761

To je docela možné, současná fáze Milankovičových cyklů to vůbec nevylučuje a to dokonce na období nejméně 30 tisíc let.

0/0
9.12.2013 18:01

J37a35n 70Z91e51m46a89n 6506687701191

Jednoznačná odpověď na otázku první: neotepluje.

Na otázku druhou nelze v této chvíli jednoznačně odpovědět, období, v němž globální data naznačují ochlazování, je zatím příliš krátké na to, aby se to s určitostí dalo říci. Známky ochlazování lze vidět v datech o mořském ledu, které jsou na rozdíl od měření globální teplotní anomálie velmi přesné, nicméně i tam bude i v případě pokračování současného trendu trvat až dva roky, než bude s určitostí možno říci, že je to opravdu významné.

+1/0
8.12.2013 17:47

L61a27d54i86s95l72a69v 56N90á64d14v58o32r50n23í37k 6524835157106

..tak tohle už jsem schopen si v kotrbě nějak srovnat...díky....

0/0
8.12.2013 20:59

J44a89n 63Z89e28m44a62n 6726977481601

Tak to jsem rád.

0/0
9.12.2013 17:57

J90a45r10o87s49l84a82v 50M25i69k67u68l59a 3937911886

Snad ještě dodám, že výsledky zpracování dat by (podle mne) měly vypadat třeba asi takto:

"Trend teploty (směrnice přímky) za roky 19.. až 19.. se pohybuje s pravděpodobností 90% v intervalu 0,02 +- 0,18". (podle jiného modelu a autora třeba  -0,03 +- 0,21)

Pak je teprve prostor k diskuzi jestli je to totéž nebo ne, jestli se ochlazuje nebo otepluje.

Zkuste to, autoreR^

0/0
8.12.2013 8:45

P84a57v63e76l 92K38u54r97a40l 5311174800180

90 procentní (hluboce nad 2 sigma) pravděpodobnost 900 procentní relativní chyby je naprosto bombastická. (Nebo 700 procentní)

Takový výsledek by se nikdo neměl odvážit vyslovit veřejně.

0/0
16.12.2013 22:13

J83a98r79o21s56l42a60v 65M92i35k35u59l95a 3737411526

Hlavní nedostak úplně všech těch křivek je, že pro daný trend všude chybí rozptyl- chyba, daná tak silně rozházenými daty. Kdyby ty rozptyly uvedeny byly, zjistilo by se, že mezi nimi žádný rozdíl není.

Skutečnost je pak taková, jak to bylo bylo s tím Cimrmanem: Radiokarbonovou metodou bylo zjištěno, že se narodil v r. 1884 plus mínus 150 let (prosím, neberte mě za slovo, jde o tu absurditu)

+1/−1
8.12.2013 6:40

J83a14n 57Z62e91m93a58n 6436517971691

Je váš omyl, že jsem to nezoušel. Protože ano, nevím proč bych tím měl čtenáře nějakého blogu zatěžovat, když je to irelevantní a jde v první řadě o porovnání směrů naznačených trendů ne jejich magnitudy. U dat mořského ledu, o které jde v článku zcela v první řadě (a CW13hybrid a jeho porovnání s reálnými daty globální teplotní anomálie je pouze pretextem k jejich prezentaci), nemá chybové rozptyly smysl do grafů dávat, protože jsou tak malé, že nejsou v grafu skoro vidět a v podstatě je nahrazuje zvolená tloušťka čar trendů a průběžných průměrů. (čistě pro příklad: http://tumetuestumefaisdubien1.sweb.cz/Global_seaice_extent_NSIDC-standard-error.png) 

Ohledně teploty tak až sami publikující v královských časopisech to budou v bombastické prezentaci svých dílek (-s explicitními tvrzeními typu "otepluje se dvapůlkrát více, než jsme mysleli" či "je čtyřikrát větší pravděpodobnost, že se oteplování zrychlilo, než že se zastavilo" -kreré drtivá většina známých reálných dat nepodporuje ani náhodou) prominentně ve svých grafech určených k prezentaci výsledků činit, dám milerád na vaše rady. Pro čtenáře blogů jde v každém případě jen o znesrozumitelnění už tak dost složité věci. V článku netvrdím nic o signifikanci těch trendů, a taky tím nikdo zatím s určitostí netvrdí, že se ochlazuje. Že nesignifikance neznamená neexistenci trendu ale vědí i C&W. To všichni víme, že u teplot je chyba tak velká, že se k ní těžko dobereme i na rozpětí několika desetiletí.

Bohužel pro CAGW klimalarmismus není tomu tak u onoho ledu -dammage-control bude už opravdu velmi těžká dojde-li ještě jednu sezónu k pokračování naznačených trendů (což je celkem pravděpodobné -alespoň jak tak koukám do dat o solární aktivitě a orbitálních dat o vzdálenosti Země od Slunce pro rok 2014 - předpověditelné s přesností na ~20m se sigma=~3km nicméně variabilitou ~30 tisíc km - ančto nejsem alarmistický klimatolog a nemám to zakázáno od Stronga, tak co takové věci znamenají celkem rozumím)...

0/0
8.12.2013 13:00

P65e65t37r 41H64l92i27n47o45m51a31z 5113439807

Šlo o prověření stagnace teplot tuším od r. 1998. Důležitou informací je, že satelitní měření nám ukázalo větší trend a není zase tak úplně důležité, kolik přesně. Jistě jste si mohl všimnout, že tento oteplovací trend klimatologové neprezentují, jde jenom o doplňkovou práci. Prostě existují různé skupiny, které nad něčím bádají a vyhodnocují. Na Arktidě jsou změny nejvíce znatelné a tak je jasné, že, pokud tam není dostatek měřících přístrojů, výsledek bude lišit.

0/−1
8.12.2013 0:37

J30a13n 35Z15e52m79a93n 6656167841891

Satelitní měření pro Arktidu pro periodu 1998-současnost se celkem neliší - RSS ukazuje trošku menší UAH větší trend, ale oba víceméně zcela rovný trend od r. 2005.

Měření se více liší pro tropy -větší záporný trend RSS a menší UAH. Tj. v periodě 1998-současnost tam naprosto nic nikde v žádných datech nenasvědčuje jakoukoli pozitivní kontribuci globálnímu trendu -a tropy v HadCrut4 dělení jsou přesně polovina světa.

Pak máme onu Antarktidu a tam se RSS a UAH opravdu zásadně liší, navíc to zřejmě není tím, že RSS neměří od 83° nahoru -protože pozemní stanice ve vnitrozemí mají všechny relativně výrazně záporný trend v období od 2005. Ale tím se neříká že UAH data jsou špatná, jen to, že jednoduše neměří teplotu povrchu (a existují pádné důvody proč ne, takové, že RSS se tím na nejvyšších šířkách vůbec neobtěžuje) korelace s dostupnými pozemními měřeními pro ono období divergence v CW13 hybridních datech je jasně záporná.

Proto toto vše je CW13 jasně invalidní, žádné zlepšení HadCrut4 nepřináší, spíše naopak, protože re-baseline jasně ztrácí hromady skutečných měření, jak přiznávají sami autoři (2%) a jak se po vydání článku ukázalo je to naprosto nejvíce právě kolem Antarktidy (což autoři zamlčeli a tím pádem je celá věc na hranici vědeckého podvodu) a stále mnohem více než kde jinde v Africe a v Arktidě a výsledek patří tudíž jasně do koše (nejen onen červený trend -který je víceméně to hlavní, co autoři a s nimi alrmistické weby z článku bombasticky prezentovaly - ještě než jim ho vůbec vydali, takže tvrzení o "doplňkové práci" působí jaksi poněkud jako dammage-control.)

Tímto vyfukováním troposférického vzduchu do povrchových buněk cesta ke zlatému globálnímu datasetu a zlepšení HadCrut4 jasně nevede a celé slavné CW13 je víceméně Cimrmanovština -v tomto případě v královském meteorologickém časopisu.

Já také bádám nad satelitními a astronomickými daty a vidím tam věci, ze kterých by se všem klimatologům protočily panenky, ale nedělám z toho cirkus.

0/0
8.12.2013 1:45

P29e88t28r 48H43l82i94n35o90m58a56z 5733569327

Měl by jste se držet té práce, ze které vycházíte. Ten rozdíl mezi daty GISS a HadCRUT (přechod z HadCRUT2 na HadCRUT3) se tam vysvětluje včetně dalších věcí.  Cirkus z toho samozřejmě děláte, protože to spojujete s tím, že na globální oteplení nevěříte. http://www.realclimate.org/index.php/archives/2013/11/global-warming-since-1997-underestimated-by-half/ / http://svs.gsfc.nasa.gov/vis/a000000/a004000/a004030/

Jaký trend je prezentován IPCC? Není tam teplotní rozptyl nejistoty?

0/−1
8.12.2013 10:25

J74a97n 92Z84e63m25a82n 6456857141461

Já z ní nevycházel. Původně měl být článek sea-ice report, ale chtělo se, abych se vyjádřil k CW13, tak jsem si to vzal za záminku. Pochopte, že se jedná o článek na blog, ne do vědeckého časopisu.

A není také vůbec pravda, že na oteplení nevěřím, podle mě k němu od 70. let do 2. pol. 90. let nepochybně došlo, zejména na severní polokouli. I vývoj mořského ledu to ostatně potvrzuje.

Otázka pro mě spíše je, co ho způsobilo. A protože mám za to, že obvyklý výklad vývoje celestiálních faktorů - třeba sluneční aktivity, pokud se tím mezi IPCC klimatology tedy kdy někdo vůbec zabývá -je špatně (a ve skutečnosti dobře koinciduje se zlomovými body trendů teplot, a to proto, že mechanismy ovlivňování povrchové teplotní variability jsou jiné než se všeobecně soudí -variabilita sluneční radiace se nechová planckovsky a víceméně celý viditelný region variuje v protifázi ke slunečnímu cyklu stejně jako části IR a dokonce UV (B) a TSI proto není vůbec dobrým indikátorem povrchového oslunění a tudíž jeho korelování s teplotami nemá víceméně žádnou podstatnou vypovídací hodnotu o vztahu sluneční aktivity a povrchových teplot), a také existují další výrazné faktory jako orbitální perturbace, výrazně pochybuji o tom, že by v tom oteplování antropogenní faktory hrály nějakou zásadní roli -a není to rozhodně otázka nějaké víry.

Jinak to, co linkujete z realclimate, je zářný příklad celé té propagandy, ten bombastický červený tučný trend, potulující se nyní všude po internetu a obvykle tvořící hlavní část poselství o CW13 jednoduše nemá moc podklad v reálných datech, je jasně falešný a patrně výsledkem ne doplnění vypočtených hodnod z UAH TLT, ale naopak ztráty skutečných dat z HadCrut4 díky anomalizaci. Viz grafy a mapka zde: http://climateaudit.org/2013/11/23/data-coverage-in-cowtan-and-way/, všimněte si zejména načasování - koinciduje velmi intimně z počátkem divergence (~2003) hybridních dat od HadCrut4 na grafu 5b přímo v CW13 článku. Chytrému napověz.

0/0
8.12.2013 17:32
Foto

L94a80d11i32s68l11a37v 13M32e48t14e19l59k92a 6640716209415

"...také existují další výrazné faktory jako orbitální perturbace..." - jaké? Jak velké jsou? Jaký vliv mají na TSI a další radiační charakteristiky?

"...víceméně celý viditelný region variuje v protifázi ke slunečnímu cyklu stejně jako části IR a dokonce UV (B)..." - lze to chápat tak, že při vyšší sluneční aktivitě TSIU klesá? A pokud jde o UVB, tak to ovlivňuje především ozon....

0/0
8.12.2013 20:57

J42a88n 12Z22e82m40a55n 6816187811801

Dobré otázky. Co se týče orbitální perturbace lze to nyní spočítat díky semiempirickému modelu sluneční soustavy NASA-JPL Horizons používaném k navádění kosmických misí a poskytujícím data o vzdálenosti Země od Slunce s přesností ±15m a sigma=~3km (jak jsem si ověřil -data potřebuji na vyloučení poziční artefaktů z družicových dat ze SORCE).

Z těch vychází dva základní poznatky. Zaprvé délka anomalistického roku variovala v období 1970-současnost mezi 363.0 a 367.9 dny (např. tento rok je dlouhý 367.3 dne, zatímco např. rok 2012 byl dlouhý 363.15 dne, rok 2011 366.25 dne) a průměrná vzdálenost Země od Slunce variovala  v rozmezí ~32700 km, což znamená variabilitu průměrného TSI za anomalistický rok až ~0.6W/m2. Důležitý je rovněž antiintuitivní fakt, že čím delší rok, tím blíže je Země ke Slunci a naopak - efekty délky roku a vzdálenosti se tak v radiačním budgetu násobí. Zadruhé variují podstatně i průměrné vzdálenosti a délka období mezi perihéliem a aféliem a obráceně (v období od r. 1970 o ~49 tisíc km, znamenající variabilitu TSI mezi první a druhou půlkou roku až ~0.9W/m2) a opět efekty délky období v čase a vzdálenosti se vzájemně násobí.

Co se týče vlivu perturbací na spektrální variabilitu irradiance zatím to není jasné, to je jedna z věcí, které se snažím zjistit, SSI data ukazují opravdu výrazně větší anomalistickou cycklickou variabilitu než by implikovaly obvyklé problémy s přesným určením pozice družic vzhledem ke Slunci - zatím nevím určitě jestli nejde o poziční artefakt (snažím se zjistit), nebo jde skutečně o efekt spektrální atenuace v prostoru mezi Sluncem a Zemí (není tak úplně prázdný) a stoupající v takovém případě samozřejmě se vzdáleností, která mezi aféliem a perihéliem variuje o 5 mil. km. Tam hraje také roli variující vzdálenost Země k disku, kde je podstatně větší koncentrace meziplanetární hmoty, zatím ale nejsem schopen říci v této souvislosti žádná čísla, protože je zatím jednoduše nevím.

0/0
9.12.2013 4:12
Foto

L48a31d94i30s53l14a77v 18M56e63t30e21l75k70a 6890516879785

"...průměrná vzdálenost Země od Slunce variovala  v rozmezí ~32700 km, což znamená variabilitu průměrného TSI za anomalistický rok až ~0.6W/m2." - Nesouhlasím. To by musela být vzdálenost Země od Slunce o těch cca 33000 km nižší po celý rok a to jistě není.

"...čím delší rok, tím blíže je Země ke Slunci a naopak..." - A co Keplerovy zákony?

0/0
9.12.2013 9:02

J55a52n 49Z79e27m62a86n 6506147981341

No to se právě sakra mýlíte. Já sice chápu, že nové věci jsou obvykle těžko stravitelné, ale je dobré nechávat mysl otevřenou.

Zde se opravdu myslí průměrná vzdálenost za celé období anomalistického roku. V jeho rámci vzdálenost od Slunce ostatně variuje samozřejmě mnohem více než oněch 32 tisíc kilometrů, typický rozdíl ve vzdálenosti Země od Slunce mezi aféliem a perihéliem je ~5 milionů kilometrů, což čistě vzdáleností (irradiance klesá se čtvercem vzdálenosti) znamená rozdíl v TSI ~88W/m2.

Ve skutečnosti je to podle přesného měření SORCE TIM ještě více a to 1. kvůli atenuaci v prostoru mezi Sluncem a Zemí (která je změřena býti průměrně ~1x10^-5W/m2 na 1 km) a 2. kvůli měnící se úhlové magnitudě Slunce, což dělá zbytek rozdílu. Typický rozdíl v TSI mezi průměrným aféliem a perihéliem je změřen býti ~90.9W/m2.

Jinak zde máte co vychází pro anomal. rok z NASA-JPL solar delta dat (minulost změřená, ty dva roky do budoucnosti vypočtené):

http://tumetuestumefaisdubien1.sweb.cz/JPL-EPH10m-sundistance-anyear-length.png

zde pro půlroční období perihelion aphelion a obráceně: http://tumetuestumefaisdubien1.sweb.cz/JPL-EPH10m-sundistance-per-aph.png Na Keplerovy zákony zapomeňte, tady nejde o oběh jediné planety kolem slunce ale o orbitální perturbace oběhu naší planety způsobené hned několika masivními vnějšími planetami (měnícími významně rovněž orbitální dráhu samotného Slunce kolem barycentra celé sluneční soustavy) tj. změnu přesně eliptické oběžné dráhy, pro niž platí identita plochy průvodiče, do nepravidelných drah, pro něž sice stále platí přibližně, ale neplatí už přesně. Časem se to vyrovnává, ale nejkratší významný cyklus je společná synodická perioda se Saturnem (19let) - cyklus krásně viditelný na tom prvním grafu. Význam mají samozřejmě i Uran s Neptunem ale to se pořádně projeví jen při konjunkcích se Saturnem. A prosím, toto ale není astrologie.

0/0
9.12.2013 17:41

J42a82n 39Z17e56m36a71n 6556657951391

teda aby to bylo jasné myslím periodu Jupiteru se Saturnem

0/0
9.12.2013 17:52
Foto

L77a42d81i21s26l53a66v 36M74e20t66e50l19k16a 6590786589425

Proč periodu Jupitera se Saturnem, když větší vliv než Saturn má Venuše?

0/0
9.12.2013 20:32

J27a84n 52Z65e95m78a93n 6896447491521

Venuše obíhá rychle, synodická perioda je 584 dni a její vliv se tudíž rychle zase vyrovnává.

0/0
9.12.2013 21:17
Foto

L86a78d47i80s51l19a26v 71M91e22t56e35l24k84a 6230366659885

Rozdíly mezi periheliem a afeliem nechte stranou, to jsou pravidelné změny dané výstředností zemské dráhy. Ty jsou podstatné. Že rozdíl TSI je v průměru kolem 90 W/m2 - nic nového. Pak tady máte nepravidelnosti zemské dráhy kolem Slunce. Ty udělají maximálně pár desetin W/m2, ale ne systematicky, jen na nějaký čas. Takže v dlouhodobějším průměru zase nic. Těch cca 1x10^-5 W/m2  na kilometr je normální geometrické zeslabení intenzity slunečního záření přibližně při střední vzdálenosti Země od Slunce. Jistě že se to musí naměřit, to je prostě fyzika. No a pokud jde o vlivy planet, ty jsou malé...

P.S.: A nemohl byste psát nějak více česky? Spousta výrazů, které používáte, má dobré české ekvivalenty...

0/0
9.12.2013 20:31

J70a50n 77Z26e41m22a47n 6346327791801

Já netvrdím, že orbitální perturbace nějakým způsobem dělají zásadní systematickou změnu TSI po delší dobu, ani že vlivy planet na Zemi jsou nějaké zásadně velké (to spíše na Slunce, s tím to vrtí o pěknou řádku statisíců kilometrů) ale pro meziroční variace ony desetiny W/m2 bohatě stačí a mělo by se s tím už počítat.

0/0
9.12.2013 21:00
Foto

L56a96d41i74s77l39a20v 58M62e42t63e72l16k96a 6940526509885

No, on klimatický systém poměrně dobře shlazuje i 11-letou periodicitu, která je v TSI rozhodně alespoň srovnatelná s vlivy, které popisujete.

0/0
9.12.2013 21:32

J81a34n 50Z34e15m68a43n 6806727551921

To máte pravdu, shlazuje. To naprosto souhlasím.

Sluneční aktivita a její variace je trochu jiná pohádka než variace dané orbitální vzdáleností. Drtivou většinu variace solárního cyklu, která se vůbec dostane atmosférou na povrch, pohltí a rozmělní oceán, protože na to pohlcování na rozdíl od všeho ostatního má desítky metrů - průměrná hloubka pro pohlcení poloviny insolace je >20m - odtamtud může trvat roky, než se vůbec teplo dostane na povrch, a zvláště pokud je v insolaci rostoucí trend - pak Newtonův zákon spolu s 2. termodynamickým velmi účinně zabrání vertikálnímu pohybu tepelného obsahu směrem k hladině a jemu nezbývá než zůstat nebo být dopraven horizontálními proudy někam, kde je nižší povrchová teplota a kde se mu to zdaří. Mechanické promíchávání tento "skleníkový efekt" (co do množství tepla hrající v něm roli mnohokrát silnější než ten v atmosféře) v případě rostoucího trendu sluneční aktivity jen dále prohlubuje, protože napomáhá transportu tepla do ještě větší hloubky. V případě klesajícího se naopak transfer tepla z hloubky gravitací urychluje.

Variabilita daná variací orbitální vzdálenosti má podstatně jiný charakter než variabilita oslunění v rámci sl. cyklu, protože víceméně nemění spektrum, ale pouze celkovou intenzitu. U té nicméně také záleží, zda dopadne na pevninu nebo oceán, severní nebo jižní polokouli  - vzhledem k zásadnímu rozdílu v ploše oceánu mezi oběma polokoulemi resp. jeho rozložení na více osluněných šířkách a jeho schopnosti nejen teplo pohlcovat, ale i akumulovat díky velmi vysoké tepelné kapacitě s podstatně menší změnou povrchové teploty a z toho vyplývající menší změnou tepelného transferu vyzařováním, který navíc díky relativně nízké emisivitě vody/vysoké vnitřní odrazivosti rozhraní se vzduchem probíhá velmi výrazně cestou výparu do atmosféry a zcela zásadně mění nejen její tepelný profil ale i optické vlastnosti jak pro příchozí tak zejm. odchozí záření.

0/0
9.12.2013 23:18
Foto

L39a31d90i78s46l31a53v 50M90e79t18e22l48k10a 6370606719765

S tou vodou - směšovací vrstva je rozhodně silnější než 20 m a v žádném případě netrvá roky, než by se to teplo dostalo k povrchu, pane Zemane. Mechanické promíchávání je největší u povrchu a s hloubkou klesá...

0/0
9.12.2013 23:32

J89a23n 75Z46e51m12a36n 6346497281391

" v žádném případě netrvá roky, než by se to teplo dostalo k povrchu"

No to se teda sakra mejlíte. Při stoupajícím slunečním trendu, tak jako to slunce předvedlo ve 20. století, kdy mezi sl. cyklem 14 a 22 vzrostlo průměrné skvrnové číslo ve sl. cyklu více než na dvojnásobek, celková úroveň TSI o >0.7W/m2 a SST o >0.6°C, může trvat disipace onoho naakumulovaného tepla v řádech 10^23! J, které tento trend sl. aktivity přinejmenším vnesl do oceánu, klidně i několik dekád!!

0/0
10.12.2013 0:18
Foto

L74a27d40i84s49l83a52v 70M78e55t33e83l31k34a 6330906189685

Pane Zemane, psal jste: "...průměrná hloubka pro pohlcení poloviny insolace je >20m - odtamtud může trvat roky, než se vůbec teplo dostane na povrch..."

Z 20 metrů? Roky? Na to jsem reagoval.

Možná jsem Vám ale špatně rozuměl...

0/0
10.12.2013 9:17

J66a17n 47Z58e16m65a62n 6516807781481

Ano to jste špatně rozumněl, pokusil jjsem se řídit vaší radou a používat češtinu tam kde se asi pro porozumnění lépe hodi původní terminologie. :-P Half-value layer pro vodu a peak oblast slunečního povrchového spektra je >20m, což znamená, že polovina záření pronikne hlouběji než 20m (stále významně třeba taky 100m). (http://tumetuestumefaisdubien1.sweb.cz/OCEAN-PENETRATION-BYSOLAR-SPECTRUM.png)

I 20m je už dost hluboko. Tepelný gradient i v povrchové zóně oceánu v případě stoupajícího slunečního trendu účinně brání přidanému teplu, které vzniklo víceméně okamžitě penetraci záření do hloubky, aby se dostalo na povrch. Jakmile je úplně svrchní vrstva teplejší, tepelnému obsahu pod ní nezbývá než difundovat do hloubky nebo být odtransportován proudem někam na vyšší šířky, kde je povrchová teplota nižší a může se na povrch dostat - proto také vznikají horizontální momenty mořských proudů. Ono teplo navíc dodané slunečním trendem nemá moc šancí z hloubek vertikálně uniknout, a i když se trend obrátí, trvá to roky až dekády. Tepelný gradient zejm. v případě stoupajícího trendu oslunění je záporný (teplota klesá s hloubkou) svrchní vrstva téměř vždy teplejší, což ale neznamená, že ta voda pod tím je studená. K tomu se přidružuje halinní konvekce způsobená výparem, která mocně transportuje teplo do hloubky a mechanické míchání dtto -teplo z úplného povrchu se tím dostává hlouběji - obráceně to nejde dokud do toho praží, protože tomu velmi účinně brání jak gravitace tak 2. termodynamický zákon - a výpar to dále jen zhoršuje, protože atmosférická voda velmi účinně pohlcuje tepelné spektrum té tekuté vody a září jeho podstatnou část  zpátky. Rozmezí kritického úhlu rozhraní pro ono spektrum taky odrazí vždy nejméně třetinu záření zpátky (proto také výpar cca třetinou supluje relativně nízkou emisivitu). Suma sumárum oceán je relativně velmi dobrý akumulátor nadbytečného tepla.

0/0
10.12.2013 12:26
Foto

L82a39d18i87s11l54a83v 36M89e17t57e55l59k44a 6120716299585

Pane Zemane, dva mechanismy účinně brání tomu, aby to bylo tak, jak popisujete:

1. Existuje výpar z povrchu oceánu. Ten povrchovou vrstvu ochlazuje. Tím celý vodní sloupec labilizuje (ochlazená voda z povrchu má tendenci klesat dolů) a vede k vertikálnímu promíchávání vody.

2. Existuje vítr, který v povrchové vrstvě vody způsobuje její turbulentní promíchávání.

Střední hloubky termokliny máte na http://en.wikipedia.org/wiki/File:Mixed_layer_depth.png . Tam je vidět, že zejména na zimní polokouli je to rozhodně výrazně víc než těch 20 nebo kolik metrů

0/0
10.12.2013 12:46

J51a62n 53Z69e34m26a24n 6856747831511

Je dobré se na obrázky, které linkujete také pořádně podívat a myslet při tom.

I na zimní polokouli je hloubka promíchávání povětšině podstatně nižší než je penetrační hloubka středu slunečního spektra -a to zejména v tropech a subtropech - do 30° šířky (dělící povrch planety na dvě poloviny) je rovněž >52% veškerého oceánu a zároveň nejvíce osluněného, takže tam pohltí ~2.3x více slunečního záření než zbytek oceánu na vyšších šířkách a to navíc v podstatně větších hloubkách díky menšímu úhlu incidence a refrakci na rozhraní, která penetrační úhel v poměru k úhlu incidence dále velice podstatně snižuje. Povrchový výpar zvýší salinitu a tím hustotu povrchové vody nad úroveň hustoty vody pod ní dříve, než ona povrchová voda dosáhne nižší teploty než voda pod ní, je to také dáno optickými vlastnostmi vody, která je jednak extrémně netransparentní pro atmosférické IR spektrum, které neproniká hlouběji (a není absorbováno hlouběji) než stovky mikrometrů, rovněž vysoká vnitřní odrazivost rozhraní drží termální záření v této vrstvě, která má proto téměř vždy velice podstatně vyšší volumetrický tepelný obsah než cokoli kolem, což je ostatně hlavní příčinou onoho povrchového výparu a mj. principiální nemožnosti měřit SST satelitem v rozumné přesnosti.

Výsledkem halinní konvekce je pak transfer tepla směrem dolů nikoli naopak, tomu dále napomáhají vaše turbulence, zatímco sluneční spektrum mezitím celkem naprosto nerušeně proniká do hloubky, v tropech stále významně i do hloubek větších než 200m (- hloubky, v níž promíchávání probíhá tak maximálně v onom regionku v severním Atlantiku a v jižním oceánu nad 40 rovnoběžkou a samozřejmě jen v zimě). A vzhledem k tomu, že ona irradiance navíc (díky variabilitě sl. aktivity) je méně než promile z celkové irradiance, naprosto bohatě i ono malé procentíko sl. irradiance, které proniká do hloubky pod promíchávanou vrstvou, stačí, aby o to zvyšovala OHC tak dlouho, dokud trend sluneční aktivity trvá.

0/0
10.12.2013 15:00
Foto

L16a97d37i57s76l97a97v 14M41e33t55e33l97k93a 6890196609875

Hezké, dlouhé, šroubované. Fak to neumíte napsat jednoduše?

Kolik procent toho záření Vám ale proniká pod termoklinu? Jinak Vy píšete, jako by všude na Zemi byl pořád den. Co třeba v noci? Co třeba při nízkých výškách Slunce nad obzorem?

0/0
10.12.2013 15:12

J23a14n 93Z42e92m38a26n 6936237141901

No možná šroubované, nevím, alespoň to dává smysl.

Den? Za den se vám nedostane teplo z hloubky 100m na povrch ani pomalu náhodou, natož systematicky a natož ze 200, natož jen za noc. A další den opět slunce vyjde...

Nízká výška? Kouknul jste se vůbec na ten graf, co jsem linkoval minule? Průměrný denní úhel incidence pro (celý světový) oceán je 36.75° a penetrace 26.7° (samozřejmě tam kde není pod ledem). (btw na vysokých úhlech incidence u terminátoru stačí malá vlnitost a sníží vám reflektivitu pomalu na polovinu)..nehledě na to, že i na 89° úhlu incidence je díky refrakci na rozhraní penetrační úhel stále <50°..

Pod termoklinu neproniká žádné signifikantní množství záření  (proto tam ta termoklina mj. je) ani tepla, to je tak nějak princip termokliny způsobené gravitací a svrchním osluněním. Se stoupajícím OHC v photické zóně díky rostoucímu oslunění nicméně termoklina volně klesá níže a vzhledem k jejímu teplotnímu gradientu zejm. v tropech stačí pár desítek metrů na to, aby se tam vešlo veškeré teplo nastřádané oceánem za poslední století (trend SSN 1900-2000 je +39/století -i se Svalgaardovým korigovaným ISN - což znamená TSI trend >0.7W/m2 za století a >1x10^23J tepla jen do oceánu navíc).

0/0
10.12.2013 19:20
Foto

L72a25d79i98s84l83a19v 30M97e81t46e13l67k87a 6350956389555

Mně ty Vaše příspěvky tedy zrovna velký smysl nedávají. Spíš to vidím jako snahu používat za každou cenu cizí slova i tam, kde existují odpovídající česká...

Takže tok tepla z oceánu do atmosféry - nic?

No, mrkněte se na vertikální profily teplot, vlhkostí a hustoty třeba ze sitě Argo.

Víte, pane Zemane, připomínáte mi šíleného vědátora, který si někde v laboratoři pytlíkuje svoje experimenty, nimrá se s tisícinkami čehokoli, pokud možno izolované od veškerého okolí a pak se diví, že ty jeho výsledky jsou pro reálný (a daleko složitější) svět nepoužitelné...:-)

0/0
10.12.2013 19:27
Foto

L74a44d16i62s96l60a79v 57M73e15t97e41l81k84a 6930226679175

... Pardon... Samozřejmě "...teplot, SLANOSTI a hustoty..."

0/0
10.12.2013 19:46

J75a33n 23Z20e80m88a61n 6156767101351

No taky jsem si říkal jaké jsou asi v tom moři ty profily vlhkosti. Ale raději jsem to nekomentoval.:-P

0/0
10.12.2013 20:22

Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS

Najdete na iDNES.cz